76. oddíl Krhúti – Junák – český skaut, středisko 93 Praha, z.s.
Krhúti | Propagujte i svojí stránku
POČET NÁVŠTĚV
Celkem: 126335
Včera: 65
Dnes: 0
Průměr za poslední měsíc: 62.21
Průměr za poslední týden: 51.86
PŘIHLÁŠENÍ
Přezdívka:
Heslo:
registrace
POSLEDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI
sutr (před 45 dny 18:51:28)
Šutr2 (před 340 dny 20:42:50)
Pepa (před 642 dny 15:32:57)
Pepa (před 651 dny 14:54:37)
Milan (před 665 dny 22:32:00)
Pepa (před 677 dny 16:14:12)
Pepa (před 765 dny 17:42:54)
Pepa (před 796 dny 16:09:01)
Hlína (před 816 dny 09:22:58)
Čonkin (před 915 dny 16:39:57)
další...
PODÍVEJTE SE TAKÉ...
zápis do kroniky

439 Jarní oddílová voda

výpravový lístek

Vrchní velitelství zvláštních operací

Gen. Mjr. Barnabáš Poletucha

U Utajené brány 7

Gvonceslow

stát Gwanzibwe

V Praze 31. května 2013

Počet listů/příloh 1/10

agent 4tř. Grizzli

Praha

neznámo kde

Věc: Infiltrace organizačních článků výchovy mládeže v ČR

Vážený pane generále,

na Váš přímý rozkaz jsem provedl infiltraci do akce mládežnické organizace v České republice, kterou jste se rozhodl napadnout. Jako hlavní cíle operace jsem měl následující:

Zjistit připravenost mládeže vést boj / odboj

Schopnost mládeže čelit drsným povětrnostním podmínkám

Popsat morálku mládeže za zhoršené situace.

I)

Způsob infiltrace:

Díky „náhodnému“ setkání s vedoucí oddílu Krhúti se mi podařilo získat pozvání na akci „Jarní voda“, která proběhla v termínu viz. Přílohy.

IIa)

Příprava akce:

Ve čtvrtek před plánovanou akcí jsem se vybavil základní výzbrojí a výstrojí, kterou jsem potřeboval. V parných, horkých tropech osvědčená protidešťová plachta, tzv. Tropico za účelem postavení příbytku. Jsem v Čechách, netřeba moskytiéru. Pět prádelních šňůr, pro jistotu (deklarované byly dvě). Polní lopatku a nůž, ty se hodí vždy.

Chléb, chilli, sádlo, chilli, kávu, chilli, sýr, maso, slanou rybu, smetanu do kávy a pro jistotu, jako prevenci střevních problémů, trochu chilli. Tablety dekacid pro desinfekci vody.

Jako oděv jsem zvolil ochranné brýle proti slunci, šátek proti úpalu, krém s faktorem 25, děravé džínové kalhoty, dvě sady spodního prádla, troje ponožky, lehké boty, těžké boty, spací pytel a čistě jenom pro jistotu, je konec května, tedy skoro léto, jedno triko s dlouhým rukávem. Vše do batohu, určitě se potáhneme daleko pěším způsobem.

IIb).

Průběh akce

Samotná akce počala srazem v místě klubovny. Měl jsem kliku, mládežník Radek, nedbaje nenápadnosti, jel autobusem s barelem, tak jsem se jej mohl chytit a sledovati jej. Skutečně, dovedl mě na místo. Barely měli všichni, cha chá, to se jim to bude pochodovat od vlaku. Po srazu, při kterém se domlouvali tajnou řečí: „Pajú Kuhy, žalobej, mřezom žguty padů, baha ruk vod suda čol, kazi duša kadú“ (fonetický přepis, překlad: není) což mě ovšem nemohlo zmást, se přiblížil autobus. To je, pane generále, něco, co na jih od Sahary není. Nenechal jsem se ale zastrašit technickou vymožeností jejich ocelového monstra a nasedl. Snažili se mě zmásti komplikovanou cestou přes Prahu – hlavní město, ale zcela iniciativně jsem se chopil možnosti jim dokázat, že to taky umím. Po několika vteřinách již jejich hlavní vedoucí byla velmi zmatena a dezorientována. Ostatním to bylo jedno.

Do cíle jsme dojeli večer. Cestou nás strašilo počasí, ale co to je, zajisté ráno bude teplota nad nulou. Nikam se nepochodovalo. Technická dokonalost moderního autobusu nás dostala až na místo, kde jsme spali. Vybudoval jsem provizorní bivak a šel spát, nechaje je, ať se unaví.

Ráno na mě poslali cvičené protišpionážní kachny, kterým se zalíbila moje makrela. Naštěstí jsem se vzbudil včas a půlku zachránil. Ne, nevyhladoví mě. Chtěje následně ještě chvilku spáti v teple spacího pytle, pokusil jsem se usnout. Ale zklamáni nezdarem plánu s cvičenými opeřenci poštvali v okolí opatřeného hýkavce, byv bučením statného hovězího dobytka se po ránu choval jako vůl. Tedy jsem vylezl a pohledem na odborně upraveného hosta místního občerstvení rozeznal, že nebezpečí nehrozí. Oblékl jsem se a šel pro dřevo, abych si mohl uvařit kávu s chilli. Zde jsem zjistil první slabinu svého plánu, to jest, zapomenul jsem si vzít chilli.

Po rozdělání ohně, ranní toaletě a snídani (zbytek makrely, ale ptáci mě nezlomí) jal jsem se demoralizovat ostatní. Ale počasí jim dělalo spíš radost, vždyť kdo chce být suchý, nemá jet na vodu, a od pusy nám pára nejde, tak co (pozn. pára od pusy šla).

Po nalodění a rekognoskaci terénu jsem zjistil, že terén krajiny je nádherný a pro obranu naprosto dokonalý. Musím říci, že samotná plavba mě velmi nemile překvapila. Všichni bez problému zvládli pohyb po vodě, bavili se a v pohodě pádlovali, jako by se jednalo o nedělní výlet Elity z Jevan (pozn. Jevany jsou obec, kde sídlí Elita národa). Žena, která se mnou byla v lodi, obzvláště silně odolávala podnebí i útrapám, jako elitní voják SAS, ačkoliv jsem jel, jak někteří poznamenali, poněkud agresivněji (k těm SAS se chystám na konci školního roku).

Dorazili jsme k jezu a protože někteří se cítili málo pocákaní, tak se pro jistotu vykoupali. Tvrdý národ, tvrdá mládež.

Morálce se mi škodit nedařilo, počasí bylo pěkné, nepršelo a jednou, na sedmnáct vteřin a v silném protivětru, bylo vidět i slunce. Skutečně, někteří se koupali i potom, a to byli tak silní, že zahodili i boty! Teda jenom jednu, ale naše armáda by se měla co ponaučit. A když bylo nejhůř, tak se ještě k tomu pospojovali, vytáhli kytaru a začali si zpívat. Moje morálka šla dolů.

Protože spát v tábořišti jim přišlo poněkud zhýčkané a zhýralé, jeli dál až někam do lesa. Tam rozbili tábor a usadili se. Byl jsem poněkud nalomen, a proto jsem raději došel do místní osady pro trochu vody, káva z vody v řece má poněkud nasládlou pachuť a když jí piji celý den, mohu si aspoň večer dopřát kávu z čisté vody. Protože jsem měl pocit, že by mohlo v noci trochu zapršet, dal jsem si větší práci se stavbou domečku.

Večer jsem snědl maso, které bylo aspoň trochu naložené v chilli. Nezdolná mládež si i po tomto těžkém dni zpívala. Usínal jsem s těžkými myšlenkami na to, jak asi tento národ udoláme. V noci pršelo, ale já to zaspal.

Ráno proběhlo dle plánovaného scénáře. Káva, bez chilli, maso, chléb. Cesta k poslednímu stanovišti proběhla v klidu a ani to, že jez, který na mapě nebyl, byl, nebránilo některým v koupeli. A i ti, co se cestou nekoupali, si při vylézání do vody aspoň lehli, aby mě zlomili.

Po naložení lodí a nasednutí do autobusu jsem pro jistotu předstíral spánek, aby nebylo vidět mé ponížení. Při zjišťování, zda mám doklady, jsem v horní kapse batohu našel v sáčku chilli. To mě zlomilo docela. Sice jsem ještě zvládl poslední pokus nalomit ostatní, tedy že jsem šel v dešti v trenkách, ale asi to moc nepomohlo.

III)

Závěr

Po zjištění daných, výše popsaných faktů, musím konstatovat:

1) Technické vybavení mládeže je na vynikající úrovni a v mnohém nás převyšuje Jejich stany, rovery a celty zdaleka převyšují naši svorku ke svázání orobince. Autobus je mnohem schopnější než karavana. Hliníkové nádobí předčí naše hliněné.

2) Fyzická kondice všech Krhútů je na velmi vysoké úrovni. Netrpěli hladem, nemocemi, slabostí ani zimou. Bez problémů zvládali všechny nástrahy řeky i podnebí. Rozhodně s nimi nemůžeme srovnat naší profesionální sedmičlennou armádu kuchařů ve výslužbě.

3) Týmový duch mládeže je zocelen a přes běžné šarvátky a rozepře se jedná o skupinu týmově scelených mladých mužů, kteří umějí pracovat spolu a tak překonat mnohá nebezpečí.

4) Psychická kondice je obrovská, ani po mém pokusu o několikeré nalomení morálky neklesla pod úroveň, která by mohla narušit bojeschopnost a odhodlání. Naopak, překvapen jejich odolností jsem byl nalomen spíš já.

Po zjištění těchto faktů musím, a to s důrazným vykřičníkem, deklarovat, že se jedná o dobrou skupinu kluků, kteří zcela jistě nepodlehnou jen tak něčemu, a pokud mohu dle mládeže hodnotit stát, pak vám říkám, TUTO ZEMI NEDOBUDEM.

Milan

Komentáře:

zobrazit všechny komentáře