76. oddíl Krhúti – Junák – český skaut, středisko 93 Praha, z.s.
Krhúti | Propagujte i svojí stránku
POČET NÁVŠTĚV
Celkem: 126335
Včera: 65
Dnes: 0
Průměr za poslední měsíc: 62.21
Průměr za poslední týden: 51.86
PŘIHLÁŠENÍ
Přezdívka:
Heslo:
registrace
POSLEDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI
sutr (před 45 dny 18:51:28)
Šutr2 (před 340 dny 20:42:50)
Pepa (před 642 dny 15:32:57)
Pepa (před 651 dny 14:54:37)
Milan (před 665 dny 22:32:00)
Pepa (před 677 dny 16:14:12)
Pepa (před 765 dny 17:42:54)
Pepa (před 796 dny 16:09:01)
Hlína (před 816 dny 09:22:58)
Čonkin (před 915 dny 16:39:57)
další...
PODÍVEJTE SE TAKÉ...
zápis do kroniky

441 Podzimní voda

výpravový lístek

Počasí nádherné - srovnej s jarní Ohří. Krásně se celý víkend vzpomínalo na to, jak jsme tenkrát koncem května v nedělním dopoledni mokli a mrzli a ztuhlé ruce ve Stráži nad Ohří málem nedokázaly pustit pádlo.

Sraz klasicky na Hlaváku, vlak celkem prázdný, Benešov, Tábor, Veselí, Budějovice, před nádražím čeká autobus a za půl hodinky jsme ve Spolí. Lidí v kempu přiměřeně, stavíme stany a hned nás přišli majitelé kempu zkásnout, přesto, že je málem půlnoc.

Ráno v devět hodin totální modro. Skládáme lodě, vyplouváme. Cyrano to slavnostně odtroubil a našich dvacet kanoí se rovná do fronty před prvním jezem, jede se dřevěným skluzem položeným do šlajsny. Honzina s Vaškem hned okusili, jak chutná ranní koupel. Za silničním mostem další

jez, obvykle to jezdíme přes korunu, ale dnes je málo vody, hodně odvahy a hodně teplo, tak vzhůru do pěnící šlajsny. Některé lodě to berou sólo, některé se spojují do trojic nebo čtveřic, Cyrano fotí.

Jez pod kostelem: vodu ochutnala tentokrát Nána s Ajaxem. Pobavili četné obecenstvo dívající se z mostu a myslím, že cvakla i spoušť nejednoho fotoaparátu.

Slavný sporťák je totálně přebudovaný. Není tu ani velký kámen ani vlna pod jezem. Ve šlajsně je zvláštní zelená umělohmotná chlupatina sloužící zřejmě ke zpomalování lodí. Jedeme to bezpečně a jistě, ale kde je to vzrušení a nejistota a dobrodružství a sázka do loterie, jak to tentokrát dopadne. Už to zkrátka není, co bývalo. Koupal jsem se tu v minulosti několikrát a nebýval jsem sám. I Soptík zavzpomínal, jak jsme se tu dříve zastavovali a testovali několikerým sjížděním svoje vodácké schopnosti.

Jsme za Krumlovem a v největší pohodě plujeme směrem ke Zlaté Koruně. Občas na někoho čekáme a kluci hrají v mělké vodě fotbal s nafukovacím míčem. Zkoušíme jako vždycky ve voru přeskakování ze špičky na špičku. Odsejpá to, odhaduju rychlost 5 - 6 kilometrů za hodinu. V Koruně dáváme dlouhou pauzu na oběd, poležení na slunci a samozřejmě ježdění ve vestách šlajsnou. Radek a Honza zkoušejí nechat se na házečce vytáhnout šlajsnou proti proudu nahoru. V kempu v Koruně nabíráme do zásoby vodu, na našem oblíbeném tábořišti, kde budeme dnes spát, pitná voda není.

Dívčí kámen, peřeje, tábořiště. Jsme tu před pátou, jdeme v poklidu na dřevo, hromada je jako vždy tak velká, že spálíme tak polovinu. Někdo se natáhl, někdo sedí u ohně, někdo si v ústí potoka staví přehrady. Pořád je nádherně teplo.

Snad poprvé v historii oddílu máme s sebou na vodě dvě kytary, Vašek, Honzina, Radek, Tkanička a Honzinin kamarád z práce Honza se střídají ve hraní. Obě noci spí spousta lidí pod širákem,deště se opravdu není třeba obávat.

Vstáváme v půl deváté, ve tři čtvrtě na deset vyplouváme. Na řece jsme úplně sami, ani včera jsme moc vodáků nepotkávali, je vidět, že sezóna už skončila. Na oleji před rozbořeným jezem U Rybů se trošku flákáme, necháme se pomalu unášet proudem, jsme na řece úplně sami, je ráno, ticho, modro, slunce se odráží na vlnách a oslňuje nás. Nána zkouší s rozpaženýma rukama balancovat za jízdy na špici lodi.

Na jezu v Boršově nasadili Jéža s Lachtanem unikátní systém překonání. Rozhoupou ve dvou loď a hodí ji dolů z boční zdi na hladinu pod jezem. Ušetřili jsme spoustu dřiny i času.

Míjíme místo, kde minule Šákul naboural rybáře, podplouváme most a jsme tu. Vylodit napravo, kde je to blíž k nádraží, převést prázdné a vyčištěné lodě na levý břeh, kde se bude nakládat a pak zpátky přebrodit. Čekáme, až si přijedou pro lodě a debatujeme. Jakpak se vlastně taková plastová loď recykluje? Do žluté popelnice se nevejde, tak snad ji nejdřív doma rozemlít mlýnkem na maso? A jak se vlastně taková loď vyrábí? Lisuje se vcelku nebo je ze dvou kusů, které se pak na sebe navaří? Nebo se vyrobí masiv a ten se pak vydlabe zaostřenou lžičkou na kávu? Nebo se začne od provazových ok ve špičce a v zádi a ta se namáčejí do roztaveného plastu jako knot když se dělají svíčky ze včelího vosku? Už jsme to nestihli dořešit, museli jsme nakládat lodě.

Vzhůru na vlak a domů. Výluka mezi Veselím a Planou klapla (ještě že nebyla v pátek), díky ochotné paní průvodčí jsme měli svůj autobus.

Milan

Komentáře:

zobrazit všechny komentáře