76. oddíl Krhúti – Junák – český skaut, středisko 93 Praha, z.s.
Krhúti | Propagujte i svojí stránku
POČET NÁVŠTĚV
Celkem: 126335
Včera: 65
Dnes: 0
Průměr za poslední měsíc: 62.21
Průměr za poslední týden: 51.86
PŘIHLÁŠENÍ
Přezdívka:
Heslo:
registrace
POSLEDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI
sutr (před 45 dny 18:51:28)
Šutr2 (před 340 dny 20:42:50)
Pepa (před 642 dny 15:32:57)
Pepa (před 651 dny 14:54:37)
Milan (před 665 dny 22:32:00)
Pepa (před 677 dny 16:14:12)
Pepa (před 765 dny 17:42:54)
Pepa (před 796 dny 16:09:01)
Hlína (před 816 dny 09:22:58)
Čonkin (před 915 dny 16:39:57)
další...
PODÍVEJTE SE TAKÉ...
zápis do kroniky

443 Kolovka

výpravový lístek

Letos pro nás Jéža vybral novou trasu po cyklostezkách rovinatým Polabím se starým známým posledním úsekem zakončeným v Sadské u pískovny, kde se mimo jiné velmi dobře nakládá. Třicet čtyři cyklistů a jen čtyři pěšci s dvoučlenným doprovodem, to je velmi příznivé rozložení, jsem rád, že si všichni dali svá kola do pořádku. Autobus nás naložil jako vždy před klubovnou a odvezl do Veletova za Kolínem. Pěšce jsme vysadili po cestě u Velenky.

Dělíme se do tří mužstev. A tým vede Radek, Tkanička a Lachtan - dohromady dvanáct lidí, B tým vede Jéža s Žábou a Ivem - dohromady dvanáct lidí, já s Nánou a Honzou si bereme C mužstvo – vlčata a je nás dohromady deset. B a C mužstvo se napojují na cyklostezku směr Kolín, A mužstvo vyráží v opačném směru na Žehuňský rybník, poblíž kterého má Radek chatu. B a C mužstvo jedou víceméně tutéž trasu tak, jak ji Jéža naplánoval – stále po cyklostezce podél Labe do Kolína, odtud dál přes Libici nad Cidlinou (tady se na chvíli vzdalujeme toku Labe a prodíráme se rozbahněnou lesní cestou), kolem soutoku Labe s Cidlinou opět po asfaltové cyklostezce po břehu dojíždíme do Poděbrad.

Od rána bylo počasí více než ucházející (sobotě předcházel kriticky deštivý pátek – to by tedy nebylo nic moc…), kolem půl třetí, když jsme s C mužstvem před Poděbrady, začíná však poprchávat. V Poděbradech už regulérně prší, bereme tedy za vděk přístřeškem u pramene minerálky, kde dáváme jednu ze svačinek a odpočinek. Minerálka chutí ani zápachem příliš nezaujala, o to překvapeněji sledujeme mladíka, který se mohutně napájí přímo z kohoutku. Na poznámky kluků, že oni by něco takového bez újmy na zdraví nezvládli, se jen usmívá a dává si další solidní loky. Inu, proti gustu žádný dišputát.

Za deště vyjíždíme z Poděbrad směr Nymburk, jsou to poslední kilometry, takže pokračující déšť nebereme jako fatální záležitost. Zaostřujeme na skupinu cyklistů jedoucí po druhém břehu, kde je také cyklostezka, a je to naše B mužstvo, zdání nás nezklamalo. Máváme na sebe a skandujeme : „Krhúti zdraví Krhúty!“ . Z Nymburka přes Písty do Sadské je to, co by kamenem dohodil, jen písčitou lesní cestou to v dešti moc nejde, boříme se a písek máme všude. Objezd jezera v Sadské a jsme tu. Jednotlivá mužstva dojela v pětiminutových intervalech, když dojíždíme my, už se nakládá. V autobuse se někteří převlékají do suchého rezervního oblečení, které si tu přes den nechali.

Vyjíždíme ku Praze a po cestě si vyprávíme o našich osudech během dne. C mužstvo jelo celý den bez jediného defektu, v Béčku v Poděbradech píchnul Cihla, takže opravovali a lepili, v Áčku dokonce Piškot zlomil šlapku, na posledních deset kilometrů si proto vyměnil kolo s Radkem a Radek dojel na Piškotově kole s jednou nohou přivázanou k rozbité šlapce obvazem. Pěšáci hráli hry a prošli si lesy v okolí Kerska . Kilometry: B a C mužstvo podle Jéžova měření 42 km, A mužstvo něco pod šedesát kilometrů.

Milan

Komentáře:

zobrazit všechny komentáře