76. oddíl Krhúti – Junák – český skaut, středisko 93 Praha, z.s.
Krhúti | Propagujte i svojí stránku
POČET NÁVŠTĚV
Celkem: 122292
Včera: 41
Dnes: 26
Průměr za poslední měsíc: 61
Průměr za poslední týden: 47
PŘIHLÁŠENÍ
Přezdívka:
Heslo:
registrace
POSLEDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI
Šutr2 (před 277 dny 20:42:50)
Pepa (před 579 dny 15:32:57)
Pepa (před 588 dny 14:54:37)
Milan (před 602 dny 22:32:00)
Pepa (před 614 dny 16:14:12)
Pepa (před 702 dny 17:42:54)
Pepa (před 733 dny 16:09:01)
Hlína (před 753 dny 09:22:58)
Čonkin (před 852 dny 16:39:57)
Pepa (před 880 dny 17:44:15)
další...
PODÍVEJTE SE TAKÉ...

Noční pochod

výpravový lístek

Noční pochod – reportáž z akce sepsal její šéf a pořadatel Radek

Noční pochod. Dříve tradiční akce, které se účastnili starší členové oddílu, ale která poslední roky pomalu upadala. Ve snaze obnovit tuto tradici jsem se rozhodl v noci z 22. na 23. listopadu jeden takový pochod naplánovat. Vybrala se pěkná trasa z Roudnice nad Labem do Tróji. Po tradičních omluvách na poslední chvíli se nás nakonec v pátek večer na Hlavním nádraží sešlo celkem 8. Já, tři kamarádi z gymlu: Radka, Tonda a Petr. Z Krhútú přišel Piškot, King-Kong, Salám a Králík. Na sraz také dorazil Šutrův táta, který nám půjčil vysoce kvalitní baterky, bez kterých bychom se těžko obešli a oznámil, že Šutr má antibiotika a nějak se na cestu necejtí.

Po příjezdu do Roudnice se vedení ujímá Piškot a pod jeho vedením se vydáváme svižným krokem na Říp. Kilometry nám ze začátku rychle ubíhají a nálada je veselá. Mnohým malinko zmizel úsměv z tváří, když jsme dokázali dosvítit až na Říp. Po náročném výšlapu, kdy jsme se všichni zahřáli, nás čekala cesta dolů. Mapy se ujímá King-Kong, který bude následujících několik kilometrů řídit naše kroky. Bahno, kamení a velmi úzká cesta nám trochu náš postup komplikují, ale i tak stále máme velmi dobrý čas. Dokonce došlo i na několik pádů. Místy se cesta mění na potok, což je velkým šokem hlavně pro ty, kteří jdou vpředu.

Nakonec dorážíme do Jeviněvse, kde jsme rádi za pevnou půdu pod nohama. Následujících pět kilometrů jdeme velmi hezkou cestou, která se táhne mezi poli. Velmi ošemetné je vyhýbání se kalužím, které jsou prostě všude. Někdy to nejde řešit jinak, než cestou polem, která není nijak příjemná. V Nových Ouholicích se mapy chopil Králík a hned se nám podařilo zabloudit, naštěstí jsme si toho všimli brzo a nebylo to tak strašné. Cestou do Nelahozevse jdeme kolem monstrózního objektu, který je obehnán ostnatým drátem a všude se svití tak, že skoro nepotřebujeme baterky.

Na pár kilometrů do Kralup si vedení vyzkouší i Salám. Máme v nohách nějakých 33 kilometrů a dáváme si v parku sváču. Všichni jsme překvapeni velmi čilým nočním životem ve 4 hodiny ráno v Kralupech. Zde se také odpojuje Petr, který jde ráno do práce a kdyby měl jít celou trasu, tak by to nejspíše nestihl. Nyní nás čeká už jen 22 km podél Vltavy. Cesta ubíhá velmi rychle, i když na některých je již znát únava. Čas si krátíme povídáním a vzpomínáním na minulé akce. Posledních 10 kilometrů probíhá spíše mlčky, protože všichni šetří síly a soustředí se na každý krok. V Praze nás vyvádí z míry značení, podle kterého je to všude pouze 2 km, ale když půl hodinu vidíme všude značky se 2 km, tak se nám to nezdá úplně důvěryhodné. Posledních několik stovek metrů jdeme kolem zoologické zahrady a těsně před osmou hodinou ranní jsme na autobusové zastávce před ZOO.

Celou trasu, která měla něco kolem 55 km, jsme zvládli v dobrém čase pod 12 hodin. Nohy sice malinko bolí, ale ten zážitek za to stál. Chtěl bych poděkovat a vyzdvihnout čtveřici odvážlivců, kteří se nebáli účastnit, zejména Saláma a Králíka, kteří šli, aniž by byli členy rádcovské akademie. Těším se na další ročník a doufám, že se najde více lidí, kteří budou mít zájem a chuť jit.

Radek

Milan

Komentáře:

zobrazit všechny komentáře