76. oddíl Krhúti – Junák – český skaut, středisko 93 Praha, z.s.
Krhúti | Propagujte i svojí stránku
POČET NÁVŠTĚV
Celkem: 122293
Včera: 41
Dnes: 27
Průměr za poslední měsíc: 61.04
Průměr za poslední týden: 47.14
PŘIHLÁŠENÍ
Přezdívka:
Heslo:
registrace
POSLEDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI
Šutr2 (před 277 dny 20:42:50)
Pepa (před 579 dny 15:32:57)
Pepa (před 588 dny 14:54:37)
Milan (před 602 dny 22:32:00)
Pepa (před 614 dny 16:14:12)
Pepa (před 702 dny 17:42:54)
Pepa (před 733 dny 16:09:01)
Hlína (před 753 dny 09:22:58)
Čonkin (před 852 dny 16:39:57)
Pepa (před 880 dny 17:44:15)
další...
PODÍVEJTE SE TAKÉ...
zápis do kroniky

478 Krhútské hory

výpravový lístek

Vzhůru na hory. 48 lidí, ideální sněhové podmínky, i když ještě před týdnem to vypadalo zle, těšíme se. V pátek v 19.30 nakládáme autobus, pro jistotu jedeme ještě dvěma osobními auty, abychom se vešli, protože zadní sedačku musíme zarovnat lyžemi. I na Jižním Městě v pátek večer sněží. Cesta probíhá v klidu, obě osobní auta mají před námi náskok, zatím vyloží jídlo, odhází si sníh na placu pro parkování, zatopí v chatě a budou nás očekávat na parkovišti penzionu, kde bydlí pan řidič autobusu se synem. Při odbočování ze silnice na parkoviště před penzionem je to mírně z kopce, autobus zapadl do závěje. Majitel penzionu nám půjčuje lopaty a kolečka, starší kluci vozí štěrk, který tu naštěstí má, a odhazují sníh, s mladšími se jdeme na půl hodinky koulovat. Některá nezkušená vlčata jsou možná trochu překvapená, že to najednou není jen jako, až do této chvíle se náramně bavila tím, jak se autobus snažil vyhrabat ze závěje a teď najednou vystoupit do tmy a sněhu . Naštěstí jsme sehraná parta, i pan řidič je překvapen rychlostí zásahu a tím, že všichni se okamžitě chopili lopat a koleček a makají. Vše se podařilo, autobus stojí na parkovišti, vykládáme, jdeme k naší chatě, což je asi 200 metrů od penzionu. Jenom váháme, jak bude ráno protažená silnice nahoru do Polubného, kdyby byla ve stejném stavu jako teď večer, autobus by nahoru nevyjel.

V chatě se rychle zabydlujeme, je zatopeno, sedíme v příjemném teplíčku v jídelně, vybíráme peníze, domlouváme zítřek . Na spaní jsme zabrali všechny místnosti kromě kuchyně a jídelny, starší spí v pingpongárně na zemi, ostatní ve dvou velkých místnostech s velkými letišti nebo palandami, někteří dospělí v malé zadní místnosti, Honzina a já na chodbě vedle klavíru. Všude se z radiátorů line nádherné teplo, kotel jede naplno.

Ráno vstáváme v půl osmé. Velký oddíl má rozcvičku venku v trenýrkách, vlčata je pozorují oknem z tepla pokoje. Snídáme, vyrážíme všichni k autobusu. Cesta je prohrnutá a posypaná, pojedeme.

Spíme na Černé Říčce, autobus jede nejprve do Polubného, kde vysazuje běžkaře (výš na Jizerku na parkoviště pod Bukovcem, kde začíná Promenádní na Smědavu, si pan řidič netroufá – dali jsme mu za pravdu,když jsme pak asi za hodinku viděli auto zapadlé v závěji právě u silnice na Jizerku, podle níž jsme jeli ve stopě). Sjezdaři pokračují na Paseky. Na sjezdovce je Tkanička, Vašek , Lachtan a Honzina a střídají se o velký oddíl i vlčata, jak je potřeba, běžkaři se rozdělují na A mužstvo – šéf Jéža, cíl Josefův Důl a odtud zpět vlakem do Desné – Pustinské (což je asi 2 km od chaty), B mužstvo se mnou a s Tornádem postupuje na Jizerku, odtud po Promenádní, před Bunkr na Jezdeckou a na Soušskou silnici. Finále je sjezd po sjezdovce na Černé Říčce. Jsem spokojen, všem to jde dobře, i když někteří jsou na běžkách poprvé.

Do chaty přijíždí naše skupina jako první, asi hodinku po ní dorazili autobusem sjezdaři a krátce po nich Jéžovo A mužstvo. Vydává se večeře, polévka a kuře na paprice (vařila Lucka, která nebyla přes den lyžovat), určená služba myje nádobí, nastává velké účtování peněz za vlek. Salám si pak bere na starost vlčata, pro která má připravené hry, velký oddíl má nejdřív poradu a pak vyráží na vycházku na Nýčovy domky. Někdo si po návratu dává druhou večeři (něco málo kuřete na paprice totiž ještě zbylo), někdo v jídelně hraje magiky, ale únava je brzy silnější a po jedenácté večer už všichni spí.

V neděli ráno vstáváme zase v půl osmé, velký oddíl má opět rozcvičku v trenýrkách na sněhu, snídaně je společná – křupínky s mlékem, sjezdaři pak rychle vyrážejí na sjezdovku na Černou Říčku, aby maximálně využili polodenní permanentku. Běžkaři balí a snášejí si batohy dolů do jídelny. Máme v plánu přijet až na doraz, zatímco sjezdařům skončí polodenní permanentka ve 13 hodin a pak budou mít času na sbalení dost. Autobus pro běžkaře je domluvený na půl desátou. Je nádherný slunečný den, plno sněhu (večer a přes noc ješte napadl), ideální počasí. B mužstvo vystupuje opět v Polubném, jedeme tentokrát po Knížecí na Jezdeckou a dál jako včera, A mužstvo se nechalo dovézt dál a vyzkoušelo kousek Polska kolem Orle.

V půl třetí se začínáme pomalu vypakovávat z chaty. Velký oddíl se dělí o úklid, v pokojích i na chodbách je koberec, čili vysát, kuchyni, jídelnu a záchody vytřít, naložit pytle s odpadem, nanosit ke kotli zásobu pelet a tak dále. Chatu musíme opustit ve vzorném stavu, zítra přijíždí další parta. Zbývá naložit vše do autobusu, vyfotit se a vyrazit ku Praze.

Milan

Komentáře:

zobrazit všechny komentáře