76. oddíl Krhúti – Junák – český skaut, středisko 93 Praha, z.s.
Krhúti | Propagujte i svojí stránku
POČET NÁVŠTĚV
Celkem: 126335
Včera: 65
Dnes: 0
Průměr za poslední měsíc: 62.21
Průměr za poslední týden: 51.86
PŘIHLÁŠENÍ
Přezdívka:
Heslo:
registrace
POSLEDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI
sutr (před 45 dny 18:51:28)
Šutr2 (před 340 dny 20:42:50)
Pepa (před 642 dny 15:32:57)
Pepa (před 651 dny 14:54:37)
Milan (před 665 dny 22:32:00)
Pepa (před 677 dny 16:14:12)
Pepa (před 765 dny 17:42:54)
Pepa (před 796 dny 16:09:01)
Hlína (před 816 dny 09:22:58)
Čonkin (před 915 dny 16:39:57)
další...
PODÍVEJTE SE TAKÉ...
zápis do kroniky

482 Pochod drsných mužů a dvoudeňák vlčat

výpravový lístek

Letos se to povedlo. 100 kilometrů překonáno! Naposledy této mety dosáhli Sirka a Hanuš před nějakými patnácti či ještě více lety na Pochodu drsných mužů v Ronově nad Doubravou v podhůří Železných hor. Letos tedy Tkanička, Králík, Ondra a Šáša. Čas 22.41.38, čistá délka trasy 101 kilometrů. Jak popsal Králík ve svém zápisu do kroniky, letos byla zvolena jiná taktika než při loňském pokusu, tým stovkařů vyrazil od začátku odděleně, aby mohl nasadit maximální tempo. V pátek nejdou spát, ale jen v klubovně, kde spíme, odloží věci a hned startují. Toto rozhodnutí se , myslím, vyplatilo. Rámcový popis trasy: Bělá pod Bezdězem, Ralsko a dále po cyklostezce do Osečné (která leží nějakých 7 kilometrů od Ještědu !), odtud zpět na Ralsko (zde měli na kontě okolo 60 km). V Ralsku se stovkaři setkali s Vaškem, který za nimi přijel na kole. Kousek pod hradem Bezděz 75 km, tj. tři čtvrtiny cesty, a odtud do Bělé. Hranici 100 km pokořili uprostřed Bělé pod Bezdězem. Při příchodu do klubovny skončili s bilancí 101 km.

My ostatní vyrážíme ráno v 8 hodin. Lachtan, Medvěd a Honza vedou velký oddíl s cílem urazit nějakou hodnotnou trasu, aby se alespoň trochu přiblížili stovkařům, vlčata s Milanem a Honzinou jdou na vlak, který je doveze na Bezděz. Z nádraží v Bezdězu nás s vlčaty čeká pěkný tříkilometrový stoupák nahoru na hrad. Na kopci je pěkná zima, i když září teplé jarní slunce. Na obzoru vidíme Ještěd a zasněžené Krkonoše, na druhé straně Říp a hrad Housku, pod námi Máchovo jezero a rybník Břehyně. Nádherný rozhled. Jdeme na prohlídku hradu, průvodkyně ochotně zodpovídá různé naše dotazy. Obědváme, vracíme se zpátky k nádraží. Na kraji lesa hrajeme hry na malé loučce. Na této výpravě soutěžíme jako jednotlivci ve dvou věkových kategoriích o titul Valdštejnova plukovníka. První tři nejlepší v dané soutěži získávají vždy tři, dvě a jednu kartičku s Valdštejnovým erbem. Pokračujeme pak pěšky přes Valdštejnsko, kde se zastavujeme k dalším hrám. Přijel za námi Vašek na kole a vypráví nám o setkání se stovkaři.

V klubovně jsme nejdřív. Škrábeme brambory a připravujeme večeři – bramborovou kaši s párkem. Nejprve přicházejí stovkaři, asi hodinu po nich velký oddíl. Ten má za sebou pěkný okruh lesy kolem Bezdězu, Břehyňského rybníka a bývalého vojenského letiště Hradčany, občas po značkách, občas krosem údolími a pískovcovými skalami. Mají na kontě slušných 53,5 kilometru, trasu ušli všichni. Jdeme rádi spát.

Ráno s vlčaty dohráváme Valdštejnovy plukovníky. Stali se jimi Pandík, Krab, Matěj, Psík, Mravenečník, Klokan a Delfín. Velký oddíl si rád přispal. Úklid, balení , soutěž deníků, nástup a jdeme na vlak.

Milan

Komentáře:

zobrazit všechny komentáře