76. oddíl Krhúti – Junák – český skaut, středisko 93 Praha, z.s.
Krhúti | Propagujte i svojí stránku
POČET NÁVŠTĚV
Celkem: 122343
Včera: 37
Dnes: 9
Průměr za poslední měsíc: 59
Průměr za poslední týden: 42.14
PŘIHLÁŠENÍ
Přezdívka:
Heslo:
registrace
POSLEDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI
Šutr2 (před 279 dny 20:42:50)
Pepa (před 581 dny 15:32:57)
Pepa (před 590 dny 14:54:37)
Milan (před 604 dny 22:32:00)
Pepa (před 616 dny 16:14:12)
Pepa (před 704 dny 17:42:54)
Pepa (před 735 dny 16:09:01)
Hlína (před 755 dny 09:22:58)
Čonkin (před 854 dny 16:39:57)
Pepa (před 882 dny 17:44:15)
další...
PODÍVEJTE SE TAKÉ...

399 Zimní sněm oddílu a dvoudeňák vlčat

výpravový lístek

Na zimní sněm odjíždí velký oddíl společně s vlčaty. Vlčata budou spát v Táboře ve skautské klubovně a přijdou za velkým oddílem v sobotu na tábořiště. Sněhu je letos i v Praze až dost, jsme zvědaví, jaké to bude na louce. Na nádraží v Táboře se tedy rozcházíme: vlčata s Honzinou, Nánou., Tkaničkou a Honzou do klubovny, velký oddíl se mnou, Radkem Lachtanem a Bejkem na autobusové nádraží, odkud pokračujeme do Meziříčí.

Tentokrát nejdeme z křižovatky od autobusu zkratkou přes les, tam bychom zapadli, bereme to radši přes vesnici. Na louce je sněhu přiměřeně, zdá se mi dokonce, že míň než v Praze. Radek, Lachtan a Bejk zkušeně řídí stavbu dvou týpí. Nosíme týpiovky, odhazujeme lopatou a odkopáváme nohama sníh z míst, kde budou týpka stát, zručnější zatím svazují trojnohy a navazují plachty. Stavba jde velmi rychle, hloubíme ohniště, nosíme z boudy suché dříví a rozděláváme ohně, na zem v týpkách roztahujeme plachty, na ně igelity a na ně karimatky, ubytováváme se. Někdo ještě opéká buřty nebo chleba, chvíli kecáme a jdeme spát. Vlčata v Táboře tou dobou hrají soutěže o hvězdičky, večeří, Tkanička čte Pohádky pro vlčata.

Ráno vstáváme kolem osmé. Tradiční rozcvička v trenýrkách zakončená andělíčky, snídaně. Někteří nadšenci se pouštějí do stavby obrovského sněhového hradu. Podmínky jsou ideální, dost sněhu a krásně se lepí, jako loni ve Mšenu. Postupně se přidávají ke stavbě i ostatní, buduje se za pomoci lopaty i polní lopatky. Chvíli děláme dřevo, abychom měli hotovou zásobu na celý víkend, pak se pod vedením Radka, Lachtana a Bejka rozbíhá sněmovní hra – pátrání po ztroskotaném letadle v Antarktidě. Zahajovací terénní běh slouží k vybrání tří šéfů týmů. Orel vede tým Operace Yetti, Sam vede tým Zlomený šíp a Máťa tým Červený kříž. Probíhají etapy – závod psích spřežení (čtyři „psi“ mají zavázané oči, pátý „psovod“ je vede pomocí uzlovaček, za které tahá, vše beze slov) a sněhový boj s eskymáky.

Vlčata ráno navštívila táborské podzemní chodby a vlakem vyrazila do Meziříčí. Po dvanácté je spatřujeme na obzoru. Všichni se ukrývají do sněhového hradu a na pokyn nejmenované osoby vyrážejí ven k útoku na Tkaničku. Ten je zkoulován, svalen da sněhu a soustavně ničen po dobu asi deseti minut. Společně s vlčaty obědváme, většina lidí si opéká buřty na ohni, který jsme rozdělali venku. Zároveň topíme i v týpkách. Už během dopoledne jsem uvařil velký hrnec čaje, který neustále doplňujeme. Na pití využíváme plastové kelímky, které nám tu kdysi nechal Jarda. Po obědě následují společné etapy s vlčaty, například chytání psů v lese za potokem. Přepravu přes potok řídí Lachtan a Tkanička a proběhla naprosto bez komplikací.

Ve čtyři hodiny zahajujeme sněm. Zúčastňují se i vlčata. Rozdělali jsme jako sněmovní oheň pořádnou vatru, aby nikomu nebyla zima. Hodnotíme uplynulý oddílový půlrok, vyhlašujeme bodování za listopad a čtu také součet bodů od září, odměňujeme vítěznou družinu v mezidružinovém bodování, tentokrát jsou to Lišáci. Po dlouhých letech hrajeme u sněmovního ohně pohybové hříčky: indiáni jdou, ram cam cam, otec Abrahám, tancujeme labadu. Honzina hraje na kytaru. Vlčata se ještě během sněmu loučí, musí už vyrazit na vlak. Velký oddíl ještě v programu sněmu pokračuje představováním nováčků (patří jim moje velká pochvala za účast na sněmu), povídáme si o tom, jaké akce nás čekají do tábora a sněm zakončujeme tradičně modlitbou kmene Omaha.

Následuje večeře, brambory s buřty a cibulí balíme do alobalu a zahrabáváme do horkého popela. Někomu se lahůdka povedla, někdo mohl více šetřit kořením. Ještě opékáme buřty, někdo si peče brambory, někdo vaří polévku. Zalézáme do týpek, mohutně v nich zatápíme, převlékáme se, chvíli kecáme nebo hrajeme dračák, v devět už všichni spí.

Vlčata se při čekání na vlak zahřála znovu hrou otec Abrahám, v klubovně si uvařila večeři, Tkanička dojedl, co vlčata už nemohla sníst a následoval turnaj v pexesu.

Na louce vstáváme v osm, spali jsme tedy jedenáct hodin, vlčata vstávají v klubovně až v půl desáté. Balení, bourání týpek a úklid. Vyrážíme na vlak. Oproti sobotě se oteplilo, mohutně taje. Na nádraží Lachtan vyhlašuje výsledky hry: nejvíce částí černé skřínky ztroskotaného letadla nalezl a na prvním místě se umístil Orlův tým, na druhém místě je Samův tým, na třetím místě Máťův tým.

Přijíždí vlak, za chvíli se v Táboře potkáváme s vlčaty. V rychlíku do Prahy je celkem prázdno, šťastnější dokonce urvali kupé jen pro sebe. Takže jsme se pěkně uvelebili, rozbalili zbylé jídlo a začali debužírovat. Za okny ubíhala zasněžená krajina a vlakem se z našich svetrů, bund, kalhot a kulichů šířila krásná vůně ohně a kouře.

Díky množství sněhu byl letošní zimní sněm zvlášť podařený. Spát pod stanem v létě, to dovede každý, zimní táboření v prosinci na sněhu je přece jenom trošku jiná káva. Všichni účastníci akce na sebe mohou být právem hrdí.

Milan

Komentáře:

zobrazit všechny komentáře