76. oddíl Krhúti – Junák – český skaut, středisko 93 Praha, z.s.
Krhúti | Propagujte i svojí stránku
POČET NÁVŠTĚV
Celkem: 122293
Včera: 41
Dnes: 27
Průměr za poslední měsíc: 61.04
Průměr za poslední týden: 47.14
PŘIHLÁŠENÍ
Přezdívka:
Heslo:
registrace
POSLEDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI
Šutr2 (před 277 dny 20:42:50)
Pepa (před 579 dny 15:32:57)
Pepa (před 588 dny 14:54:37)
Milan (před 602 dny 22:32:00)
Pepa (před 614 dny 16:14:12)
Pepa (před 702 dny 17:42:54)
Pepa (před 733 dny 16:09:01)
Hlína (před 753 dny 09:22:58)
Čonkin (před 852 dny 16:39:57)
Pepa (před 880 dny 17:44:15)
další...
PODÍVEJTE SE TAKÉ...
článek z akce

420 Pochod drsných mužů

výpravový lístek

Tato výprava byla celkem čtyřistadvacátá v pořadí. Konala se od 23.3. do 25.3. 2012. Byli jsme v Havlíčkově Brodě, protože nedaleko odtud v Okrouhlici tábořil v roce 1916 básník a skaut Jiří Wolker. Brzy ráno se vyráželo na nultý okruh, na který jsem bohužel nešel, protože jsem měl čerstvé očkování proti tetanu. Celkově to bylo 68 km, ale já jsem ušel jen 48 km. Hrálo se cestou hodně her, třeba orientace podle zvuku, ve které jsem byl úplně dezorientován. Když se rozdělovalo na to, kdo půjde dál a kdo skončí, všichni ze začátku chtěli jít dál, ale po tom, co se řeklo, že ti, co nechtějí jít dál, ještě půjdou cestou na vlak asi 8 km, tak se hned polovina oddělila. My jsme tedy šli zpět do Havlíčkova Brodu a druhá skupina šla na vlak. Druhá skupina byla tak pomalá, že jsme ji dohonili, a to měli patnáctiminutový náskok. Když jsme došli do základny, tak jsme si dali pauzu a zjistili jsme, že ti, co předtím nemohli, dělají nehorázný bordel. Zahrálo se pár her, třeba přemisťování z židlí a dala se pauza na jídlo. Když se rozhodovalo, kdo půjde dál, tak nikdo nechtěl. Ale podruhé už šli skoro všichni. Šli jsme na vlak, který měl půl hodiny zpoždění a ještě se přesouval čas o jednu hodinu zpět, což bylo dost kruté. Jelo se do určitého místa posledním možným vlakem, který jel toho dne. Když jsme se vraceli zpátky, zůstali jsme chvíli ve vlakové stanici, kterou jsme náhodou objevili a ve které to vypadalo jako v pralese, protože zde bylo mnoho zajímavých rostlin. Když jsme konečně došli na místo, byly asi čtyři hodiny, ale díky posunu času bylo pět. Ráno jsme vstávali v osm hodin, abychom stihli jít do bazénu, ve kterém měli obří skluzavku, která byla opravdu skvělá. Tato výprava stála opravdu za to.

Jacob

Komentáře:

zobrazit všechny komentáře