Po mnoha letech jsme změnili koncepci Jarního sněmu. Jedou i vlčata, která mívala v termínu sněmu samostatnou jednodenní výpravu a družiny velkého oddílu pojmou akci jako putování. Vybrali jsme Chanovice, táborovou základnu v lesích s chatou, v níž budou spát vlčata.
Vlakem tedy jedeme směr Plzeň, tady jeden horký přestup ? běh přes rozkopané nádraží v rekonstrukci a opět vlak na Horaždovice předměstí. Vystupujeme ovšem po družinách. Nejdřív Netopýři s Honzou ve Ždírci, pak hned na další zastávce v Srbech Lišáci s Lachtanem. Ve vlaku zůstala Káňata a Pavouci. V úplné tmě je dost náročné identifikovat správnou zastávku, i když je máme odpočítané. Káňata vystupují do tmy správně v Jetenovicích. Osvětlená cedule s názvem stanice není nikde vidět. Kde by se taky na zdejší maličké zastávce vzala? Káňata stojí na zastávce, ale průvodčí ze dveří jednoho z vagonů volá, at nastoupí, že to ještě není ono. Nechápeme moc, co ono, a myslíme si, že vlak asi z nějakého důvodu zastavil někde na mezi a ne ve stanici, trať totiž opravují, jsou zde různé výluky a jezdí se jen po jedné koleji. Káňata proto nastupují zpět do vlaku a teprve když se vlak rozjel, dochází nám, že se průvodčí zřejmě spletl a domnívá se, že chceme všichni vystoupit až na příští zastávce ve Velkém Boru. Při předchozí debatě s ním totiž padlo jméno této stanice. Brzy se přesvědčujeme, že je to opravdu tak, protože vlak zastavuje ve Velkém Boru. I tady je tma jako v pytli a chvíli nám trvá, než se ujistíme, že jsme tu správně. Přichází Vašek, který tu na nás čeká, aby odvezl vlčatům batohy. Radek, dozor Káňat, konzultuje s Vaškem jako znalcem zdejší lokality trasu a pár minut poté mizí Káňata s Radkem do noci. Naštěstí mezi oběma stanicemi jsou jen zhruba čtyři kilometry.
Vlčata nakládají batohy Vaškovi do auta, berou si na sebe reflexní vesty a pásky a vyrážejí po silnici směrem na Chanovice. Šlapeme docela slušnou rychlostí čtyři kilometry za hodinu. Vašek na nás čeká vždy na křižovatkách, abychom nebloudili. Za Chanovicemi se ponořujeme do lesa a krátce na to jsme na základně. Ubytováváme se v chatě, v patře, kde jsou palandy na spaní. Dole ve velké místnosti večeříme a jdeme spát.
Vlčata celý den hrají hry v lesích okolo základny, využíváme papírové míčky. Při ranní rozcvičce pod vedením Tkaničky se některá koupají ve zdejším rybníce. V poledne vaříme na ohni oběd, pak vypukla šišková bitva o táborovou bránu mezi Pavouky na jedné straně a Tkaničkou a Vaškem na druhé straně. Hodně času v přestávkách mezi hrami tráví vlčata budováním hrází na zdejším potůčku.
Družiny velkého oddílu putují po svých trasách do Chanovic. Káňata přicházejí jako první kolem půl šesté večer. Všichni jdou bosi. V pátek večer po utáboření vařili puding a těstovinový salát, líbí se mi, že po dlouhé době obnovili zvyk společného vaření a výsledek si pochvalují. Ráno prý je vzbudil nějaký pán, který jim vykládal o beranech v blízké ohradě a o tom, že měli štěstí, že na ně berani nevyběhli. Po cestě Káňata dávají koupel v jednom ze zdejších rybníků a asi v půlce trasy se rozhodují zout boty, jak už jsem psal výše. Lišáci mají s sebou družinovou vlajku, kterou celou cestu nese Eragon. Hajný, kterého potkali uprostřed lesa, neměl proti jejich spaní naštěstí námitky. Netopýři kolem poledne potkávají obědvající Lišáky, pokračují dál a při jejich obědě je naopak došli Lišáci. Poslední úsek trasy už pokračují obě družiny společně, na základnu přicházejí krátce po Káňatech.
Všichni dohromady, vlčata i velký oddíl, vaříme večeři. Většinou opékáme buřty, Káňata opět společně vaří buřtguláš. Kolem sedmé večer zahajujeme sněm jako vždy Modlitbou kmene Omaha. Hodnotíme uplynulé oddílové období od Zimního sněmu. Vyhlašujeme výsledky bodování družin a mezišestkového bodování. Ve velkém oddíle zvítězili Netopýři – 37 bodů, druhá jsou Káňata ? 34 bodů, třetí Lišáci ? 31 bodů. U vlčat vyhrála Zelená šestka s 27 body, Modrá šestka s 25 body je druhá. Stoprocentní docházku na výpravy od vstupu do oddílu v září 2011 si stále drží Salám. Králík a Ondra v závěsu za ním mají stoprocentní docházku na výpravy od ledna 2012. Od září 2014 mají stoprocentní docházku na výpravy Jacob, Šutr, Karatista a Piškot a nově od ledna 2015 se k nim připojili Blecha, Eragon, King-kong a Mabe. Jedenáct lidí z dvaceti tří je tedy od ledna stoprocentních, to je velmi dobrá zpráva. Dalších sedm lidí chybělo od ledna jen jednou (Biggles, Ferda, Filuta, Kukuřice, Šáša, Šákul, Malina), to je v součtu osmnáct lidí z dvaceti tři. Od září proběhlo 12 výprav, průměrná docházka velkého oddílu na výpravy od září je 82 procent.
Vlčata mají od ledna 2015 tři stoprocentní ? Žluťáska, Mravenečníka (ten jako nováček zaslouží zvláštní pochvalu) a Surikatu, jednou chyběli Žralok, Vítek, Martin, Ondra, Guláš a Krab.
Velké díky patří Radkovi za rozjezd a organizaci nepovinných sportíků – tělocvičen a kol pro velký oddíl. Celkem proběhlo deset sportíků, pětkrát se zúčastnili Ondra, Jacob a Piškot, čtyřikrát Eragon, Filuta,Šutr a Králík. Proběhly i další nepovinné akce: aquapark Čestlice a velikonoce na naší louce v Meziříčí.
Bavíme se o nejbližších oddílových akcích, zpíváme a hrajeme na kytary. Jsou tu celkem tři kytary ? Vašek, Tkanička, Honzina, Šákul přivezl ukulele. Končí oficiální část sněmu, část lidí jde spát, někdo zůstává u ohně, i když začalo mírně pršet.
Ráno mají vlčata opět rozcvičku s nepovinným koupáním, snídáme a rychle balíme, na vlak jsou to dvě hodiny cesty. Vlčatům Vašek opět sveze na nádraží batohy. Radek s Tkaničkou a Lachtanem provádějí zdravotní prohlídku budoucích egyptských archeologů ? tábor se blíží.
Vlčata pak rychle vyrážejí na cestu, velký oddíl v závěsu za nimi. Kráčíme krásným jarním ránem, modrá obloha, na obzoru Šumava. Docela to odsejpá, na zastávce ve Velkém Boru máme tím pádem půlhodinovou rezervičku na oběd a relaxaci.