Kolovka – vracíme se k modelu 2018, vyrážíme tedy nikoliv v pátek večer autobusem, ale v sobotu ráno na kolech na místo, kde budeme spát. Sobotní ráno je nádherné, čeká nás babí léto jako vystřižené, teplo, slunce, pohoda. Na srazu je nás 56. Tušili jsme  už dopředu, že nás bude mnoho, proto Máček zvolil na tradiční odvoz batohů náklaďáček Fiat místo obvyklé dodávky. Věci se i tak vešly jen nadoraz. Nástup, rozdělujeme se hned na jednotlivé skupiny a vyrážíme.

Roveři  pod vedením Králíka mají vysoký cíl –  ujet přes sto kilometrů. Sjíždějí po cyklostezce dolů do Prahy k Vltavě, pak přes Prahu do Troje a podle Vltavy, pak na Neratovice , Benátky nad Jizerou a do Brandýsa, celkem 120 kilometrů. Zhruba ve dvou třetinách trasy Tintin odváží tři nejunavenější  zkratkou do Brandýsa  a pak stíhá svůj tým v Benátkách.

Velký oddíl  s Tkaničkou, Lachtanem, Jéžou a Ajaxem má ambici menší – kolem přehrady do Petrovic, Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy, Dolní a Horní Počernice, Zeleneč, Toušeň.  Vlčata vyjíždějí s menším zpožděním. Jedno z vlčat má na kole poruchu na brzdách, Ondra s pomocí ochotných rodičů se snaží ji odstranit, Nána a já bereme zatím ostatní vlčata na zahřívací kolečko k hrázi přehrady a zpátky. Asi za půl hodiny je kolo opravené a můžeme také vyrazit. Tým vlčat je výkonnostně vyrovnaný, jediná potíž  – občas někdo špatně přehodí a  shodí řetěz. V první části trasy se shodujeme s velkým oddílem, takže jak už jsem psal výše – Petrovice, Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy, Dolní a Horní Počernice, Zeleneč, Toušeň, stále po cyklostezkách, všude hromady cyklistů, stavíme na svačinu a pak na oběd, po obědě asi půl hodinky relaxujeme. Z Toušně jedeme nejkratší cestou podle řeky do Brandýsa. U mostu se chvíli díváme na kajakáře, jak trénují eskymácký obrat, máme ještě čas, tak dáváme malé kolečko směrem na Kostelec nad Labem a v 17:02 zastavujeme před klubovnou, abychom si převzali klíče. Ujeli jsme  48 km. Velký díl si prodlužuje z Toušně trasu přes Káraný a Hlavenec na celkem  75 km.

Jednotlivé týmy postupně přijíždějí ke klubovně, jako poslední roveři před osmou večer. Jdeme nakoupit suroviny na večeři. Vařit budeme na ohništi na zahradě, s vlčaty hrajeme hry a vaří jim Ondra s Nánou, velký oddíl vaří po družinách. Jsme celkem unavení, večer ještě čteme chvíli u ohně Ostrov přátelství (pokračování Sedmičky, kterou jsme dočetli na táboře), kolem desáté jdeme spát.

V neděli to musí ráno jít ráz na ráz. Máme naplánované celkem dost dlouhé trasy a potřebujeme být na místě na čas, jak je objednaný autobus. Potřebujeme vyrazit nejpozději před desátou. Vstáváme v osm, rozcvička, snídaně, balení. V noci dost pršelo, teď je ale zase nádherně. Batohy necháme v klubovně, odpoledne je vyzvedneme s autobusem. Roveři vyrážejí k Praze, mají v plánu zhruba 50 kilometrů. Důvod je i praktický, na vlek za autobus se vejde jen 40 kol, pár malých kol vlčat navíc se snese, ale všechna bychom tam nedostali. Velký oddíl míří do Liběchova, délka trasy 40 kilometrů, nakládka je domluvená v 15 hodin. S vlčaty sledujeme trasu velkého oddílu, tedy 2. Labskou cyklostezku přes Kostelec nad Labem, Neratovice a Kly  do Mělníka, kde budeme nakládat ve 14:30. Ze začátku to jde ztuha, protože cyklostezka není vyasfaltovaná a po nočním dešti plná louží a bláta. Klouže to, jedeme pomalu. Naštěstí se za Neratovicemi kvalita cesty zlepšila a dostáváme se opět do tempa. Na místě nakládky před bazénem v Mělníku jsme s dvacetiminutovou rezervou. Naloženo máme za deset minut, nastupujeme do autobusu, nasazujeme roušky a jedeme vstříc velkému oddílu. Někteří  usínají, ostatní se kochají výhledem na krajinu.

V Liběchově na parkovišti před zámkem nakládáme velký oddíl. Při zpáteční cestě bereme v Brandýse v klubovně batohy (jsme tu přesně na minutu v 16:00 – musíme totiž zároveň vrátit klíče), pokračujeme pak na Prahu. Roveři už nás a své batohy očekávají a hlídají, aby nikdo nezabral místo na zaparkování pro autobus, přece jenom je to kolos, který nemůže zastavit jen tak někde u chodníku. Sundáváme kola z vleku, nástup, pokřiky, rozchod.