Na Pochod drsných mužů letos jedeme do Čáslavi. Cesta vlakem je krátká a z nádraží do klubovny kousek, zvlášť mladší srší energií. Hned v pátek večer řešíme vše důležité k dalším týdnům, abychom se s tím nemuseli zabývat, až budeme unavení po pochodu. Matěj vysvětluje velkému oddílu zcela nový systém letošního získávání kilometrů, popisuje jednotlivé okruhy a jejich započítávání.
V sobotu se vše rozběhlo. Vlčata putují v Železných horách (ráno popojela vlakem do Třemošnice a večer se z Třemošnice vlakem zase vrátila, okruh vedl kolem Pařížovské přehrady a podél říčky Doubravy), ostatní se pohybují v okolí Čáslavi. Počasí nic moc, párkrát jsme zmokli.
Kamzovi, Tukanovi, Matějovi, Tranďákovi a Tintinovi se letos po mnoha letech povedlo ujít neuvěřitelných 100km, tento milník byl pokořen v neděli kolem 3. hodiny ráno. V neděli hrdinové pochodu zaslouženě odpočívali. Skupina mladších skautů za sobotu urazila 43 km, vlčata 28 km a starší skauti překonávali své cíle individuálně podle Matějova letošního systému.