Sešli jsme se v nebývalém počtu 45 lidí, včetně sedmičlenné delegace z oddílu Gingo. Na výpravě jsou poprvé letošní nováčci a vlčata. Slunce slibovalo krásný den, a tak jedinou drobnou počáteční komplikaci představovalo zpoždění autobusu, ale zahráli jsme jen dvě hry v lesoparku a mohli jsme nakládat. Pěší skupina vystupuje v Mníšku pod Brdy, cyklisté pokračují na loňské místo vykládky na hřebeni za Dobříší. Rozdělujeme se do tří skupin:
A-mužstvo vede Čonkin, B-mužstvo jede se mnou, Ježourem, Heidy a Backy a třetí skupinu tvoří Gingo.
Trasu naší party zkonstruoval Ježour s Heidy. Začínáme malým kolečkem směrem k Dobříši, v lesích na křižovatce neznačených cest obědváme, aniž tušíme, kde se nacházíme, ale Jéžova intuice nás bezpečně vede přes kořeny a pařezy dál. Ocitáme se na lesní silničce a za čtvrthodinku na Stožci. Tím jsme zpět na hlavním hřebeni. Stejně jako loni A-mužstvo jsme se chytili na silnici končící u vojenského objektu, takže sjíždíme kolmo z hřebene a dostáváme se na cestu směrem ke Kytínu. Svačíme, Papoušek nám vypráví o vybrané lahůdce: želvích červech. Měl byste někdo zájem ochutnat? Prý není problém obstarat. Sjíždíme dolů do Kytína, vyšlapáváme (nebo vytlačujeme) táhlý kopec na Skalku. Na rozcestí /U červeného kříže/ potkáváme odpočívající Gingo. Vykládají, že viděli A-skupinu i pěšáky a popisují nám svou trasu. Času je dost, takže odbočujeme ke skaleckému kostelu. Po krátké pauze s pohledem do údolí k Mníšku dojíždíme poslední metry na místo srazu, které jsme letos zvolili v sedle pod Skalkou, aby pěší nemuseli scházet až do Řitky. Urazili jsme zhruba 25 kilometrů.
Setkáváme se s ostatními skupinami a zjišťujeme, kdo co zažil mimořádného.
A-mužstvo se objevuje po etapách: nejdřív přichází Ajax, který píchnul na Skalce, pak Bambus s Jelenovým tátou – Bambus píchnul kousek pod Skalkou, nakonec ostatní v čele se splaveným Čonkinem v 16:31 hodin. (sraz byl v 16:30). Pěší skupina strávila většinu času hrami na Skalce, pak pokračovala přes Babku, kde pořídila vrcholovou fotografii.
Autobus je tu tentokrát přesně na čas. Chvíli manévruje, musíme vypřáhnout vlek a trošku s ním šíbovat, nakládáme a jedeme. U klubovny jsme na čas, zakončujeme nástupem a pokřiky. Byla to dobrá, pohodová akce.