Snad se to přes noc definitivně vyprší, říkám si v sobotu večer po Traperce. Předpověď na neděli je mírně příznivější. Vyrážím s obětavým Kapslíkem už v sedm dvacet z Hlavního nádraží. Naším úkolem je převzít v Bisportu vypůjčené lodě dřív, než dorazí naši, abychom za prvé nemuseli stát dlouhou frontu a za druhé neztráceli čas. Jsme tu už v osm čtyřicet, dvacet minut před otevřením, na řadě jsme druzí. Měl jsem představu, že jeden z nás bude postupně fasovat materiál a druhý ho bude na břehu pod půjčovnou hlídat, jenom jsem si nějak neuvědomil, že nás vlastně bude třicet. Tím dřívějším příjezdem jsem chtěl hlavně čelit frontě, o které jsem tušil, že v deset už bude děsná (a taky byla). O množství materiálu jsem moc nepřemýšlel. Takže teď ve dvou postupně snášíme na jednu hromadu u výdeje třicet pádel, třicet vest, čtrnáct barelů, čtrnáct vík k barelům a kombinujeme velikosti vest (přece jenom ne každému z vlčat je XL akorát a ne každý člen Hydry oblékne S ? ko). Stojíme nad tou hromadou a místní brigádnice ? půjčovnice se baví na náš účet. Ujišťuji je, že se chováme chaoticky jen zdánlivě a ve skutečnosti máme vše pod kontrolou a jsme si plně vědomi toho, že musíme toto vše odnést zároveň s třemi rafty, osmi Vydrami, dvěma kajaky, dvěma helmami a dvěma šprajdami.

Po desáté, čtvrt hodiny poté, co jsme dofasovali, doráží naše parta (a já si včera říkal, že tam budeme čučet hodinu vedle lodí a budeme se třeba nudit). Je tu pěkný mumraj ? zdá se, že počasí nikoho neodradilo. Urychleně se proto naloďujeme, abychom ujeli hlavní vlně. Ale je to stejně jak na Václaváku ? všude žluté kanoe Bisportu, ne nadarmo se Sázavě začíná říkat Žlutá řeka. Teče to hezky, po deštích optimální stav vody, pěkné vlny a peřeje. Vlčata a Opice mohou srovnat s podzimní línou a mělkou Sázavou mezi Čerčany a Týncem. Někde je to docela náročné, Ryba s Mabem to ostatně otestovali. Ironií osudu pět minut před havárií jsem Mabemu navrhoval, že ho podle dohody někdo na háčku u Ryby vystřídá. ?Ale ne, já pojedu s Rybou až do konce,? odvětil Mabe spokojeně. Vydru pak přebírá Jéža, Ryba se mnou kormidluje raft. Koupali se ještě někteří členové Hydry, někdo i vícekrát. Cyrano dodal tradičně kvalitní fotky, některé klíčové okamžiky jsou na nich věrně zachyceny. Obědvat jsme museli na ostrůvku, tradiční loučku si nevrlí chataři ohradili.

Bylo nás celkem třicet, osmnáct Krhútů, sedm členů Hydry (nebo chcete-li sedmnáct Krhútů a osm členů Hydry ? Kapslík nám v tom dělá trochu chaos) a pět lidí z Gingka. Loďstvo tvořily tři rafty řízené Medvědem a Petrem, Honzinou a Honzou, Jéžou (později Rybou) a Milanem, dva kajaky (Lachtan, Rony) a osm kanoí Vyder. Tolik nás myslím na nepovinnou Sázavu ještě nikdy nejelo. Díky za účast príma lidem z Hydry, velmi rád je uvidím na dalších akcích Krhútů, na které je tímto zvu (kdyby náhodou tento článek četli).