Vyjíždíme v pozdním odpoledni z Hlavního nádraží. Honzina nám jde pomoci při nakládání do vlaku, ale nejede, má zraněnou ruku a nemůže pádlovat. Uvelebujeme se v prázdném rychlíku směr Plzeň, horký přestup a další opět prázdný rychlík do Horažďovic předměstí. Opět přestupujeme. Do Sušice už nejezdí starý historický motoráček s okny na kliku a mnoha dalšími specialitkami, ale Regio ? nova. Pamětníci jsou zklamáni. Také víko od barelu jsme tentokrát Šémovi nehodili na střechu nádražní budovy, takže žádné přistavování popelnic se nekonalo. V kempu v Sušici stavíme potmě stany, někdo širákuje, jdeme spát.

V devět ráno přijíždějí lodě, skládáme je z vleků a naloďujeme se. 16 lodí, 32 lidí – nikdo není lichý. Je s námi Andrea, Bára s Ivem, Blizzy a Gingko. Kapslík měl v pátek do půlnoci šichtu, a tak s Blizzym přijeli až v sobotu brzy ráno, moc toho nenaspali. Vody je spíš míň, ale moc často nedrhneme, počasí příjemné, pod mrakem, ale na déšť to nevypadá. Andrea vytrvale předvídá, že odpoledne bude slunce a modrá obloha. Vyšlo jí to. Sjíždíme si jez u železničního mostu. Šéma trochu namočil Mabeho. Vyplouváme na řeku. Jedeme docela rychle, odhaduju tak 6 km za hodinu. Žichovice, Rabí, první pauzička na svačinu. Pokračujeme v poklidné plavbě. Před Horažďovicemi některé lodě vytvářejí vor a sjíždějí jez ve čtyřech. Horaždovice – skáčeme šlajsnu. Trošku to bouchne. Na ostrově obědváme. Jez u mlýnu Mrskoš koníčkujeme – stahujeme lodě na provazech. Za Horažďovicemi opět skáčeme šlajsnu, bouchne to ještě víc ? kdo nám to poradil? Slušně jsem nabral.

Přijíždíme k jezu u vesnice Svaté Pole. Docela se to pod ním vaří, ale vypadá to lákavě. Jen kdo se odváží jako první? Lachtan a Bejk skáčou do lodi a jedou. Nekončí to ideálně, ale lavina je stržena. Jezdíme v singlu, ve dvou, ve třech, ve čtyřech? Úspěšnost jsem nesledoval, bylo teplo a jezdili jsme bez věcí, takže to bylo vlastně jedno.Zůstali jsme tu přes hodinu a kdo si jez sjel, nelitoval.

Vyrážíme na další cestu. Ještě jedna malá pauza v Hošticích, lodě tu prohazujeme, nebo spíše lodě za naší asistence propadají šlajsnou. Kapslík s Hydrou se zastavují za Kapslíkovým známým majitelem kempu. Poříčí, Katovická hora a jsme tu. Přistáváme, přenášíme lodě od jezu na tábořiště. Rozhodli jsme se risknout to a nebrat dřevo po cestě, proto teď rychle stavíme stany, abychom něco nasbírali, dokud se úplně nesetmí. Šéma rozdělává oheň, dřeva se sešlo tradičně tolik, že necháváme slušnou hromadu těm, kteří připlují příště.I když vlastně už je po sezóně, i tento víkend jsme na řece skoro úplně sami, potkali jsme všeho všudy dva rafty a jednu kanoi. Jaká pohoda proti červnu v Českém Krumlově na Vltavě nebo v Týnci na Sázavě! V záři dohasínajících červánků připlouvá Kapslík a Hydra. Trochu se v Hošticích zakecali. Tábořiště patří jen nám. Hodná paní správcová pustila pitnou vodu, ale platit nic nechce.

Ráno je zpestřené exkurzí zájemců do místní malé vodní elektrárny. Ochotný majitel pocházející z Brna, hlavního města české vlasti, nás pozval a kdo měl včas sbaleno, vyrazil. Podíval se na Kaplanovy turbiny, dozvěděl se něco o přečerpávací elektrárně na Dlouhých Stráních, o přepravě nové turbíny z Bohumína do Katovic po železnici a podobně. Dokonce nám pan majitel na chvíli pustil jednu z turbin, které dnes jinak stály.

Posledních šest kilometrů, v jedenáct nakládáme na novém místě u pivovaru, kde je udělaná šupna na lodě a schůdky, pěšky přes město na vlak a směr Praha.