Tak jsme se zase sešli aneb první výprava vlčat a nováčků?
Cílem první výpravy bylo Srbsko. Sraz byl jako již tradičně na Hlavním nádraží u pošty. Do Srbska nás dovezl City Elefant a cestu jsme si krátili drobnými hříčkami jako třeba ?Jsem mocný sultán?. Cesta nám proto rychle utekla a než jsme si stihli dát svačinu, byli jsme na místě. Po výstupu z vlaku jsme zahájili výpravu pokřiky jednotlivých družin a pokřikem oddílovým. Pak už nám nic nebránilo, abychom vyrazili poznat krásy Srbska.
Přešli jsme přes most a dále pokračovali podél řeky Berounky. Po cestě jsme míjeli několik bunkrů, ale bohužel nebyly přístupné. Pak jsme došli k menší travnaté ploše, která byla naprosto ideální pro první hru. Tato hra se jmenuje na kočku a myš a spočívá v tom, že se kluci postaví do řad a natáhnou ruce. Tím se vytvoří jakési bludiště, ale to by byla hra příliš jednoduchá. Takže je tu další část pravidel: na písknuti se kluci otočí o 180 stupňů. Pak tu máme dva kluky, kteří netvoří bludiště, jeden je kočka a ta honí druhého ? myš. Potom se role vystřídají.
Po této hře jsme pokračovali dále v naší trase, až jsme došli ke skalám. V těchto skalách jsou vyhloubené štoly, do kterých se dá vlézt. Vypráví se, ale že v těchto štolách straší Hagen, německý voják, který se tu ukrývá už od konce druhé světové války. Nenechali jsme se ale touhle povídkou zastrašit a vydali jsme se do štol. Hned v první na nás čekala překážka v podobě velké kaluže, kterou jsme museli opatrně přeskákat po kamenech. Pak už se dalo jít jen kousek a štola byla zaslepená. Vydali jsme se do další štoly, ta byla větší a z hlavní cesty odbočovaly další cestičky, které bylo třeba řádně prozkoumat, bohužel většina z nich byla po chvíli chůze opět zaslepena. Po prozkoumání všech přístupných štol nás čekala další hra. Při této hře jsme se rozdělili do dvou týmů a naším úkolem bylo bránit kruh, ve kterém jsme měli lístečky a zároveň vzít co nejvíce lístečku z kruhu soupeřů. Tato hra nebyla vůbec tak jednoduchá, jak se může zdát. V takovýchto hrách kluci rozvíjí týmovou spolupráci, komunikaci a vůbec posilují týmového ducha. Učí se kompromisům, domluvě a fair play. Kluci ale byli velmi šikovní a vše zvládli na výbornou.
Pak následovala výprava jen pro odvážné, ale přesto jsme na ni vyrazili v hojném počtu. Čekal na nás nesnadný úkol. Museli jsme překonat stometrový úsek jeskyně, ve které jsme se museli plazit. Další výprava byla na terasu nad lomem. Po zdolání velkého kopce jsme stanuli na terase, ze které jsme měli krásný výhled a někteří dokonce našli zkameněliny. Pak už jsme museli vyrazit do bazénu. Před námi totiž byla asi šestikilometrová procházka podél Berounky do berounského aquaparku. Kluci šli velmi dobře, takže jsme do aquaparku došli přesně podle plánu a strávili jsme v něm hodinu a půl. Aquapark nám opravdu sedl, protože počasí bylo nádherné, takže jsme se všichni moc rádi ochladili.
V bazénu nás čekala spousta atrakcí: dva tobogány, z toho jeden s nafukovacími dušemi, velká skluzavka, vířivka či jeskyně, ve které se skákáním dají vytvořit parádní vlny.. Pak už jsme vyrazili rovnou na nádraží, vlak měl sice chvíli zpoždění, ale to nám vůbec nevadilo, protože jsme si alespoň mohli zahrát jednu hru.