403 Jednodenní výprava


Na návrh Tkaničky zkoušíme letos něco nového. Jednodenní výprava oddílu a vlčat je propojená s výpravou pro rádce a budoucí rádce, takže zkušenější pod vedením Tkaničky, Lachtana a Nány vyrážejí už v pátek večer. Ubydleli se ve skautské základně v Srbsku, večer zahráli hry a připravili program na sobotu pro oddíl. Dvojice měla vždy za úkol připravit a zahrát s oddílem jednu hru. Ještě v sobotu ráno nakoupili v místním obchůdku po trojicích suroviny na večeři a vyrazili na sraz s námi.

Sešli jsme se v deset hodin na nádraží v Srbsku. Čtyřicetišestičlenná skupina se pak dala na pochod po žluté značce. Hned za vesnicí hrajeme na malé loučce první hru: speciální vybíjenou, kde se vybíjí nikoliv hodem, ale dotykem míče drženého v ruce. S vybíjením začíná dvojice, vybití se k ní postupně přidávají jako třeba ve hře rybičky, rybičky. Hru vymysleli a šéfují Mrkev a Křižák. Popojdeme kousek dál a jsme na velké, trochu zešikmené louce vyhřáté jarním sluncem. Tady se usidlujeme na delší dobu. Nejdříve nasazuje Veverka hru na slepé střelce (prý mu ji poradil Šéma v úterý na družinovce), pak Ryba demonstranty zpestřené o vodní děla, Molotovovy koktejly atd., Honzina vymyslela závod v běhu ze svahu.

Obědváme, rozdělujeme se předběžně do národů na letošní Stín smrti. Registrace se totiž rychle naplňuje, a tak je potřeba zaregistrovat i nás, Krhúty. Můžete se přesvědčit na webu, že vás Kapslík hned v neděli napsal do národů, do kterých jste se přihlásili. Těším se, že letošní Stín smrti bude zajímavou bitvou.

Je čas popojít, máme před sebou ještě asi pět kilometrů. U rozcestníku blízko známé Kubrychtovy boudy ještě hrajeme obvazování stromů (šéfují King-kong, Mabe, Ondra) a stoupáme na Královu studánku. Za chvíli vycházíme z lesa a po pravé ruce vidíme věž Karlštejna. U Dubu sedmi bratří přebírá velení Křeček s Veverkou na hru džungle. Hráči jsou rozděleni do šesti týmů tak, že každý dostane do dlaně krepák příslušné barvy. Každá barva jednu barvu pronásleduje a jednou je sama pronásledována, ostatní barvy pro ni nemají žádný význam. Na písknutí všichni rozvinou z dlaně své krepáky a boj začíná. Vyřazuje s dotykem, jde o to, který tým přežije. Hrajeme tři kola.

Pokračujeme kolem hradu a přes most na nádraží. Pokřikem se loučíme s Tkaničkovou squadrou, kluci zůstávají do zítřka. Popojedou si vlakem do Srbska, uvaří si večeři, zahrají hry a proberou, co by chtěli v oddíle zlepšit a jak to udělat. My ostatní se vracíme City Elefantem do Prahy.

Napsat komentář