Na výpravu do Kutné Hory jsme jeli jako vždycky společně, ale hned na nádraží jsme se rozdělili, abychom se potkali zase až v neděli. Vlčata budou bydlet ve skautské klubovně blízko centra Kutné Hory, velký oddíl v klubovně mezi rodinnými domky na kraji města. Králíka s Tintinem posíláme napřed motoráčkem na zastávku Kutná Hora – město, aby převzali klubovny, my ostatní jdeme pěšky příjemnou procházkou kolem obrovského klášterního kostela v Sedlci.
Klubovna, ve které spí vlčata, stojí v klidné staré části města, v pátek večer jako by se tu zastavil čas a ocitli jsme se někde na konci 19. století. Prázdné ulice, ticho, nikde nikdo. V klubovně se topí v kamnech, všechna vlčata spí v jedné velké místnosti, kde jsme do kamen důkladně naložili, já a Ondra se přesouváme do místnosti vedlejší a říkáme si, že kvůli dvěma lidem tady topit nebudeme. Dům je ale pěkně vymrzlý, takže se ve spacáku rád zachumlávám do mikiny a stejně je mi pořád zima. Ráno se vše vysvětluje. Vstávám, koukám z okna, dvorek i ulice zapadaly před noc čerstvým sněhem. Po rozcvičce a snídani vyrážíme s vlčaty na hru, kterou má na starost Ondra. Nejdříve jdeme do lesoparku kousek od centra. Sněhu je plno, vidíme zasněžený kostel sv. Jakuba a Barboru. Na loučce v lesoparku objevujeme postavené týpí – nepochopitelné! U týpí je opřené kolo, zřejmě v něm někdo spí, možná se ještě neprobudil a bude překvapený, že přes noc zapadal sněhem.
Hrajeme různé hry a soutěže, kluci získávají útržky textu, který na konci dne složí a tím se dozví téma letošní táborové hry vlčat (budou to Lovci mamutů podle Eduarda Štorcha).
S vlčaty pokračujeme údolím Vrchlice kolem obrovského reliéfu vytesaného ve skále, na němž je obličej Jaroslava Vrchlického, pak se zastavujeme v bývalém lomu – geoparku. Nakonec jdeme na prohlídku chrámu sv. Barbory a odtud pak přes staré město do Billy, kde společně nakupujeme potraviny na večeři. V klubovně zatápíme, večeříme bramborovou kaši s párkem (ve dvaceti lidech jsme snědli snad 70 párků), hrajeme mafii alias městečko Palermo, jdeme spát.
Hru po městě pro velký oddíl připravili letos Králík s Tintinem. Týmy plnily nejrůznější úkoly ze seznamu, za splnění úkolu vždy získaly určitý počet bodů podle obtížnosti úkolu. Při setkání dvou týmů si kapitáni zahráli klasické „kámen, nůžky, papír“, vítěz si pak od poraženého vzal kartičku, která také znamenala určitý počet bodů. Kromě obvyklých úkolů jako zjistit rozlohu města, jméno starosty, sehnat co nejvíce podpisů neznámých lidí, co nejvíce razítek nebo zjistit, kolik kláves mají varhany v sedlecké kostnici, přidali Králík s Tintinem i něco méně obvyklého – nejvíc mě zaujalo toto zadání: „Zjistěte, co znamená slovo „hopajdám“ (kniha Tajnosti ze spacáku s. 71).“ Bylo třeba vyhledat knihkupectví, v něm najít příslušnou knihu a listovat. Úkol za 8 bodů zněl „Přineste starý vánoční stromeček“, tři body bylo možné získat např. za vyfocení s cyklistou oddílovým foťákem (ten si týmy předávaly při setkání). Jak už bylo zmíněno, sníh ležel v ulicích v hojném množství přes celý den, potkat cyklistu tedy nebylo vůbec samozřejmé. Uprostřed dne ve 12:30 měly všechny týmy kontrolní sraz pod rozhlednou Havířská bouda.
V neděli zůstávají rádci, podrádci a někteří starší kluci společně s rovery, Tkaničkou a Lachtanem v klubovně, kde spal velký oddíl, aby společně probrali některé věci k přípravě tábora, k programu výprav a schůzek, mladší se připojují k vlčatům. Společně s vlčaty je čeká
několik týmových her a hodinová pátrací hra po městě. V jednu hodinu se všichni scházíme v parku kousek od klubovny vlčat a společně vyrážíme na vlak.