Tento úsek Otavy (lépe řečeno jeho poslední část) jedeme s oddílem poprvé. Začínáme v Katovicích. Obvykle sjíždíme úsek Sušice- Strakonice a v Katovicích spíme ze soboty na neděli. Kdysi jsme jeli Otavu ze Sušice jako třídenní vodu, končili jsme v Čejeticích, teď dojedeme až do Písku.
V pátek nás čekalo několik drobných komplikací. Krab přišel na sraz omylem ke klubovně a Damián s Vokounem se zasekli po cestě z adapťáku. Kraba přivezli rodiče v pátek, Vokouna s Damiánem v sobotu ráno. Vlakem jedeme z Prahy přes Plzeň do Horažďovic předměstí. Z Prahy do Plzně pendolino, ale bonbony jsme tentokrát nedostali. Zato už zase platí povinnost mít ve vlaku roušky. V Horažďovicích předměstí čeká objednaný autobus, veze nás do kempu v Katovicích, spojení vlakem do Katovic takhle večer už není. Vstřícnost pana řidiče měla nečekaný důsledek. Rozhodl se, že nás zaveze až na louku v kempu, pak se tam ale nemohl vytočit a vyjet. Nakonec to dobře dopadlo, stavíme Tarpy a konečně můžeme jít spát.
Lodě ráno přivezli místo v devět už v osm, takže trochu překvapení. Sobotní trasa byla v pohodě, bylo teplo, dost jsme se koupali a blbli na lodích. Vyzkoušeli jsme i oblíbené skákání z přídě na příď. Obávaný strakonický jez (přetahování s vysokou zdí) příjemně překvapil. Je tu z prken udělaná šupna na lodě. Jen Tučňák s Želvou se otočili tak, že Želvovi z loďáku vytekla voda, takže všechno (i spacák) bylo nasáklé jak houba. Večer u ohně jsme tedy vydatně sušili, aby měl Želva v čem spát a další den jet do Prahy.
Spali jsme v kempu na soutoku Otavy a Blanice kousek před Pískem. Je po sezóně, kemp je zavřený a není tu puštěná pitná voda. Kluci vyrážejí do okolí shánět, ale není to žádná sláva. V noci naštěstí přijel majitel a vodu na chvíli pustil, takže jsme důkladně doplnili zásoby.
V neděli ráno jsme v klidu zabalili a dojeli do Písku. Tam jsme se koupali na jezu a splouvali šlajsnu ve vestách. Pak jsme se přesunuli na nádraží. Měli jsme mezi vlaky vždy tři minuty na přestup, ale už z Písku jsme vyráželi s deseti minutami zpoždění. Expres z Lince na přípoje nečeká, ale podařilo se nám přesvědčit průvodčího, že čekání dohodnul. Takže v Budějovicích přestup klapnul. Pak výluka na trati, autobusy stály na silnici z Tábora do Prahy uvězněné v koloně, nakonec jsme nabrali zpoždění přes hodinu, v Praze ještě navíc jezdily vlaky z Budějovic mimořádně přes Libeň.
Ale jinak výprava fajn, všichni fungovali na jedničku.