V Olomouci jsme byli dvakrát před mnoha lety v Lanovém centru Proud, tehdy ještě v Praze žádné nebylo. Teď jsme Olomouc vybrali na hru po městě.
Cesta vlakem trvala skoro tři hodiny, víceméně bez zpoždění. Na nádraží nás čekají Králík a Salám, jeli napřed, aby během odpoledne stihli po městě rozmístit QR kódy na sobotní hru velkého oddílu. Pod jejich vedením vyrážíme ke klubovně, je to asi půl hodiny cesty od nádraží. Stylová budova z konce devatenáctého století, asi bývalá továrna nebo něco patřící k železnici.
Ubytováváme se, vlčata v přízemí v tělocvičně, velký oddíl v patře. Vlčatům čteme povídku o zednářích a obléhání olomoucké pevnosti Prusy v době Marie Terezie, je to motivace k sobotní celodenní hře vlčat.
Ráno zahajujeme jako vždy rozcvičkou v 8 hodin, velký oddíl vybíhá po družinách, vlčata vedou Krab a Ananas, kteří mají na starost jejich celodenní hru. Vyrážíme s vlčaty na trasu, jejím cílem je Fort XVII, kde máme objednanou prohlídku. Jdeme okrajem města, sídlišti, vilkami, občas někde zastavujeme a hrajeme etapy celodenní hry. Týmy za etapy získávají písmena do tabulky, ze které mají rozluštit text zednářského slibu.
Na Fortu jdeme ve 13 hodin na domluvenou prohlídku. Je zdarma, vše placeno ze vzdělávacího grantu Evropské unie. Nejdřív výklad o dějinách a podobě olomoucké pevnosti, pak střelnice, ukázka různých palných zbraní – husitská píšťala, ze které střílel Ondra, hákovnice – střílel Krab, malá pistole do rukávu – střílel Ananas, pak si zkouší vystřelit kluci, k dispozici je maketa koltu a winchestrovky, střílí se z nich diabolkami, jako terče slouží hrací karty, které si pak kluci berou na památku. Poslední částí prohlídky je úsek pevnostních chodeb, který procházíme se svíčkami.
Pokračujeme v cestě. Směřujeme kolem dalších fortů k centru Olomouce, v různých místech opět zastavujeme a hrajeme další etapy. Došli jsme na olomoucké Horní náměstí, tady čeká kluky malá zjišťovačka, fotíme se před Orlojem, nakonec se jdeme podívat na kostel sv. Mořice, na jehož fasádě jsou údajné zednářské symboly. Pak už nejkratší cestou do klubovny. Večeříme, kluci dolušťují text zednářského slibu a jdou si na „tajnou zednářskou schůzi“ pro odměny. V neděli už jen balíme, uklízíme, hrajeme pár her a jdeme na vlak.
Velký oddíl se na celodenní hru rozdělil do pěti týmů. Na různých místech Olomouce Králík se Salámem poschovávali QR kódy. Týmy po nich pátraly (mohly využívat i městskou dopravu – všichni dostali celodenní jízdenky). Přes QR kódy získávaly týmy indicie k místu, kde se nachází poklad. Kromě peněz z pokladu (nová verze krhútských dolarů s portréty současných roverů) bylo možné získat další dolary zjištěním různých informací o Olomouci nebo vyfotografováním týmu na zadaných místech. Večer následovala dražba odměn a večeře – hranolky.
Pořadí týmů ve hře: 1.místo – Krokoušův tým, 2.místo – Svišťův tým, 3.místo – Mývalův tým, 4.místo – Tukanův tým, 5. místo – Kikiho tým.