Na společnou výpravu velkého oddílu a vlčat se scházíme v 9.30 hodin na zasněžené Malostranské. Je zatracená zima a ve vestibulu stanice pěkný průvan. Nasedáme do tramvaje a vyjíždíme na Vypich. Tady to vypadá jako na Aljašce. Postupujeme sněhovou plání do obory. Honzina organizuje škatule hejbejte se a já zatím předávám organizátorům přesné instrukce k velké hře.

Letohrádek Hvězda – tajemný hexagram, šesticípá hvězda, obydlí alchymistovo, Kámen mudrců. ?Na okraji propasti se otvírá zámek postavený z Kamene mudrců, zámek ve tvaru hvězdy,? napsal o Hvězdě surrealistický básník André Breton, který v roce 1935 konal v Československu několik přednášek (pardon, jestli jsem se trochu odchýlil od tématu?).

Rozdělujeme týmy, je jich celkem pět. První úkol: kdo chce vstoupit do hry, musí rozluštit heslo. Heslo zní: ?Lapis philosophorum? a je napsáno neviditelným inkoustem (mlékem) na kartonu. Je tedy třeba karton svíčkou nahřát a písmo vyvolat. Velká zima je příčinou zcela nezvyklého chování kartonu. Obvykle máme problémy s tím, že někomu karton shoří, teď nejde dostatečně nahřát. Kdo nemá KPZ, jde po krvavých stopách ze šťávy na místo, kde jsou ukryty sirky a svíčka.

Po rozluštění hesla dostávají týmy plánek obory a vystřižený obrys letohrádku, který na něj přiloží: ?Dej slunce ? zlato tam kde stojíš, paprsek Saturnu namiř na mne, pak běž za paprsky: Saturnu (290 stupňů ? strom ve tvaru véčka vlevo od sochy), Venuše (160 stupňů ? vchodová vrata ? pravé křídlo), Merkura (50 stupňů ? socha).? Na každém z míst opět dva azimuty a výsledkem je ze šesti dílů složená zpráva: ?Hledejte alchymistu v rokli pod horou, na které stojí letohrádek.?

Alchymista Máček je již převlečen do pláště a klobouku, lituje, že si nevzal více ponožek a teplé prádlo a očekává příchod prvního týmu ? prvního z tajných bratrstev hledajících Tajemství Kamene mudrců a zlaté medaile ukryté v základech letohrádku při jeho stavbě. Aby členové týmu duchovně procitli a byli hodni požít Kámen mudrců v pitné formě, musí prokázat své schopnosti splněním šesti alchymistických prací. Na znamení zatímní duchovní slepoty si všichni kromě šéfa nasazují škrabošky přes oči a také od této chvíle nesmějí mluvit. Šéf jediný vidí a může mluvit. Úkoly zní:
– nalézt na zemi poslepu části Golema a oživit ho (slepí hledají podle slovních pokynů vidoucího na zemi části panenky, kterou pak poslepu sestavují)
– oživit hada Urobora (vázání uzlů poslepu, asi největší potíž některých týmů)
– poznat po hmatu některého z členů vlastního týmu (poznávání bratří na cestách pomocí tajných znamení)
– sestavit magický čtverec tři krát tři
– vyslechnout svědectví tajemného alchymisty Mikuláše Flamela, vycházející z podzemí (tým přiložil uši k otvoru ve dveřích malé vodárničky, Honza se nasoukal do výtokové roury a touto rourou se nesl jeho hlas až k naslouchajícím)
– vyléčit nemocné bratry Kamenem mudrců v šesté projekci (krmení pudinkem poslepu, asi nejúspěšnější z úkolů).

Pak tým rozluštil text slibu, který přečetl alchymistovi Máčkovi a mohl slavnostně požít pitnou formu Kamene. Po malém ohňostroji se nakonec u skály objevily i hledané zlaté medaile.

Pro rozproudění krve jsme si na nástupu trochu zaskákali a zaběhali si opičí dráhu, počasí bylo opravdu spíše sibiřské než pražské, jako v Jizerkách nebo v Krkonoších nás napomínali nervózní běžkaři, ať jim nešlapeme do stopy a někomu stihlo v lahvi zmrznout pití. Kdo se dobře oblékl, nelitoval. Teplo v tramvaji jsme celkem přivítali, i když jsme byli venku jen nějakých šest hodin.

Pořadí týmů ve hře:
1. místo: Bambus, Ferda, Gorila, Mrkev, Ondra
2. místo: Veverka, Bláža, Bruno, Vlašťovka, Zdenda
3. místo: Nána, Hroznýš, Máťa, Viking
4. místo: Křeček, Fidorka, Meč, Opice, Spacák
5. místo: Rybka, King-kong, Liška, Lev, Mabe
Výkonnost týmů byla srovnatelná a žádný z týmů výrazně za ostatními nezaostával, prostě na žádné zoufalce jsme čekat nemuseli.
Milan