Podzimní výprava míří po několika letech opět do školy v Povrlech. Vlčata jedou společně s velkým oddílem, starší zkušená už v pátek večer, letošní nová vlčata v sobotu ráno. Je nás 46, ve škole jsme si proto na spaní objednali dvě třídy, jednu pro velký oddíl a jednu pro vlčata. Pozdní sraz v 19 hodin má svoje výhody. Do Povrlů jedeme jen něco přes hodinu s přestupem v Ústí nad Labem. Bejk s Lachtanem, Radkem a Koučem už na nádraží rozdělují týmy, do vlaku dostávají šéfové týmů od Bejka jako první etapu malý dotazníček.

Ve škole jsme se rychle ubytovali a scházíme se v kuchyňce. Rozdávám bodování za říjen a vysvětluji velkou hru, která nás bude provázet celou výpravou. Zlí bohové ukradli indiánům slunce. Bojovník Chicovaneg se vydává získat nové. Putuje z hvězdy na hvězdu a na každé z nich dostává od zemřelých lidí, kteří na hvězdách žijí, její svítící kousek. Svítící kousky hvězd si připevňuje Chicovaneg jeden vedle druhého na svůj štít, až štít začíná zářit jako kdysi staré slunce. Chicovaneg s ním stoupá po obloze stále výš a výš a svítí s ním z oblohy lidem. Nemůže se však už nikdy vrátit zpět na zem.

Každý tým dostává nakreslený Chicovanegův štít, do okýnek na štítu bude místo kousků hvězd vpisovat písmena získaná v jednotlivých etapách. Zvítězí tým, který sestaví a dokáže přečíst nejvíce slov z legendy o Chicovanegovi. Celý příběh je rozdělen tak, že každý tým sestavuje svou část legendy. Ve hře je celkem 9 tříčlenných týmů sestavených z členů oddílu a starších vlčat, nejlepší tým v etapě získá tedy 9 písmen, druhý 8 písmen a tak dále.

Ráno tradiční rozcvička venku v trenýrkách, snídaně a společný čaj v kuchyňce a začínáme hrát. První etapa: Chicovaneg hledá v tmavé hluboké jeskyni opeřeného hada, který mu bude při jeho cestě z hvězdy na hvězdu pomáhat. Jeden z členů týmu má zavázané oči a sbírá kartičky v barvě týmy, ostatní ho navigují křikem, avšak pouze slovy vpravo, vlevo, rovně, zpátky. Všechny týmy hrají najednou, takže pěkný řev.

Procházíme městečkem k rozcestí turistických značek. Po modré značce, stezce Járy Cimrmana, stoupáme směrem k severu na vrch Bradlo. Rozhlížíme se po zvláštní krajině Českého středohoří. Prudké kopce a úzká údolí, podzimem obarvené listy stromů, dole se vine líně tekoucí Labe. Na malé loučce pokračujeme s etapami. Chicovaneg musel probodnout kopím čaroděje. Týmy se postaví na čáru, každý tým si opatří jeden klacek představující kopí. Úkolem hráče, který je zrovna na řadě, je doběhnout s kopím co nejdál, zde ho položit a vrátit se do předem stanoveného limitu. Etapu šéfují Lachtan, Ryba a Křeček, nápad dodal Tkanička. Teplo zapálené svíčky z KPZ v další etapě symbolizuje teplo a záři vycházející z Chicovanegova štítu. Týmy tímto teplem svíčky vyvolávají text napsaný tajným inkoustem.

Když Chicovaneg získal na svůj štít první kousek hvězdy, mohl hned lépe vidět na cestu. Radek vybral pro týmy pěknou členitou trasičku, dva z týmu mají zavázané oči, jeden vidící je táhne za ruce. Cílem je určenou trasu proběhnout jako závod týmů, čili co nejrychleji. Zkouška koordinace a důvěry v týmu. Bejk nasazuje poté svou etapu: lov indiánských koní, obdobu oblíbených turbo rybiček.

Zatáhlo se a chvílemi prší. Po etapě pokračujeme do lesa. Prudká stráň v lese je ideálním terénem pro další etapu. Jednotlivé týmy se chytí v pase, představují totiž Chicovanegovy opeřené hady. Následuje opět závod, tentokrát do stráně a zase dolů, tým se nesmí roztrhnout.

Máťa nachází v listí mloka a po něm další a další, celkem snad dvanáct nebo patnáct. Všichni si je prohlížejí. Závěje listí jsou zdrojem další zábavy: zahrabávání lidí listím a boje. Vlčata přijela před polednem, odložila si ve škole batohy a jsou v tomto okamžiku v těsném závěsu za námi. Někteří jim běží po cestě asi padesát metrů naproti a vyvolávají další bitvy v listí. Jakob, Karatista, King-kong a další připravili pro vlčata překvapení ? vyvolání ducha z listového hrobu pomocí mexické vlny.

Postupujeme dál na Bradlo. Tady dáváme malý oběd a hrajeme další etapy. Zlí bohové, tedy starší nehrající roveři a Jestřábi, brání týmům ve sbírání kartiček, za každou kartičku získává tým opět jedno písmeno. Chicovanegovo skákání z hvězdy na hvězdu napodobují týmy skákáním snožmo s klacíkem mezi koleny ve štafetě. Vlčata hrají opodál svoje hry a jdou pak s Honzou vypátrat kešku.

Vracíme se do školy. V kuchyňce dáváme pozdní teplý oběd spojený s brzkou odpolední svačinou, vlhké věci rozvěšujeme po zábradlích nebo dáváme na topení. Dvě další etapy souvisejí s jídlem. Když Chicovaneg přinesl lidem nové slunce, začaly na zemi opět zrát mangy a papáje. Úkolem vybraného zástupce týmu je říci názvy těchto dvou plodů a přitom mít v puse co nejvíce maršmalounů. Zatím co jeden po druhém opakují zástupci týmů s pusou plnou maršmalounů zaklínadlo mangy a papáje, připravují správci týmů další etapu.

Chicovaneg opil zlého čaroděje sladkými šťávami. I týmy okusí něco sladkého. Čeká na ně morseovka sestavená ze tří druhů karamel. Karamely se liší chutí, ne však vzhledem a barvou. Takže týmy mají před sebou vždycky řádek karamel a podle chuti určují: tato je citronová a to je čárka, tato je pomerančová a to je tečka, tato je jahodová a to je rozdělovník mezi písmeny.

Vlčata šla vypustit malý teplovzdušný balon. Společně si vaří večeři, pak vyrábějí slunce. Každé vlče má na slunci tolik paprsků, kolik získalo bodů za hry vlčat pro jednotlivce. Své body pak jednotlivá vlčata mohou darovat lidem z velkého oddílu podle toho, kdo je jim nejsympatičtější. Velký oddíl si pak darované body od vlčat mění za písmena.

Velký oddíl jde na hodinku do tělocvičny. Hrajeme fotbal a vybíjenou. Vlčata jdou v té době do bazénu. V bazén jsme nedoufali, původně nám ze školy paní ředitelka napsala, že je mimo provoz. V pátek večer nás ale školník uvítal s tím, že mimo plán bazén právě napustil a můžeme do něj jít. Taková nabídka se samozřejmě neodmítá. Po hodince se střídáme, vlčata mají tělocvičnu a velký oddíl bazén. Jestřábi si zaskákali v tělocvičně pár salt přes švédskou bednu.

Vlčata jdou spát, velký oddíl si vaří večeři. Někteří nováčci jsou velmi zdatnými kuchaři. Vidím knedlíky s vajíčkem a ledacos jiného dobrého. Všechny tři sporáky jsou plně využity. Zájemci si dávají kolínka se sýrem a kečupem zbylá po vlčatech. Pak rozjíždíme poslední etapu. Když vyšlo nové slunce, počaly všude pučet a kvést nádherné květiny. Právě tyto květiny, přesně vzato ?muchomůrky?, vyrábějí teď týmy. Uvaří si vajíčka natvrdo, vydlabou žloutky, posadí na vršek půlku rajčete a tak dále. Chuť a kvalitu provedení hodnotí Honzina.

Následuje závěrečná revize textů a vyhlášení výsledků:

1. místo: Kozel a jeho tým (Rytíř, Hanuman), dokázali přečíst z příběhu 49 slov
2. místo: King-kong a jeho tým (David, Milan), dokázali přečíst z příběhu 34 slov
3. místo: Jacob a jeho tým (Vojta, Ještěrka), dokázali přečíst z příběhu 25 slov
4. místo: Orel a jeho tým (Vojta, Denis), dokázali přečíst z příběhu 18 slov
5. místo: Ferda a jeho tým (Máťa, Eragon), dokázali přečíst z příběhu 16 slov
6. místo: Mrkev a jeho tým (Šutr, Králík), dokázali přečíst z příběhu 15 slov
7. místo: Šáša a jeho tým (Karatista, Kočkodan), dokázali přečíst z příběhu 11 slov
8. až 9. místo společně: Atomák s Křižákem a Spacákem a Judy se Samem, dokázali přečíst z příběhu 8 slov.

Nejvyšší čas jít spát, doufám, že před osmou se nikdo nevzbudí.

V neděli zbývá už jen sbalit, uklidit po sobě a vyrazit na vlak. Domlouváme týmy na Krhnaj a protože máme ještě čas a venku prší, jdeme opět do tělocvičny. Tentokrát zkoušíme něco jiného, po krátkém fotbalu a vybíjené dáváme kraby a hu-tu-tu.

Podle Honzovy GPS jsme ušli během soboty 10,45 kilometru, dostali jsme se do maximální výšky 480 metrů a pohybovali se maximální rychlostí 20,78 km/h (to když Honza chvíli utíkal z kopce).