Na výpravu vyrazila tentokrát vlčata samostatně. Velký oddíl je totiž na jarním sněmu. Jede s námi Honzina, Nána a Ajax. Připojil se ještě Veverka, který má zlomené žebro, takže nemůže s velkým oddílem. Cíl: okolí Koněpruských jeskyní, kde se dají najít zkameněliny. Jak už to bývá, železniční trať vede údolím a Koněprusy jsou na kopci. Takže hned ráno prudký stoupák na Koukolovu horu. Nahoře odpočíváme u opravené kapličky. Zkoušíme poznávačku rostlin, nejlepší byl Filuta, který poznal 12 z 15 rostlin. Poté klesáme k prameni a potoku, kde stavíme hráze a doplňujeme zásoby vody před stoupáním k Aksamitově bráně. Převýšení v kombinaci s horkem je vražedné. Jsme nahoře u lomu Čertovy schody. Chvíli to ještě trvalo, než jsme došli až ke vstupu do Koněpruských jeskyní. Je už po poledni, a tak pátráme po nějakém dobrém odvalu, kde by se dalo něco najít. Nakonec každý nějakou zkamenělinu objevil. Většinou to byly lilijice. Vracíme se. Opět táboříme u potoka. Koupeme se, brodíme se korytem, stavíme hráze z cihel, které jsme tu našli. Většina lidí si namáčí čepice, určitě bude přes pětadvacet stupňů. Scházíme kolem přehrady na nádraží. Přijíždí vlak, uvelebujeme se, svačíme a odpočíváme, za chvíli budeme v Praze.