Stín smrti, šestý ročník má název Meč ledu. Asi 150 hráčů v jednotlivých národech, k tomu cépéčka, organizátoři, správci měst, odhaduju účast na nějakých 180 až 200 lidí.
Jak se bude letošní příběh rozvíjet? Na stránkách bitvy jsme do něj uvedeni následujícím textem: ?Přichází čas bouří, které otřesou samotnými základy světa. Stará proroctví praví, že existuje jedna zbraň, která je schopna zničit obávaný Meč Zkázy. Tou zbraní je bájeslovný a před dávnými věky ztracený Meč věčného ledu. Mnoho hrdinů již po něm pátralo a neuspělo. Uspěje snad ambiciózní barbarský král Kilgor? A co znamenají tajemné sny o Meči ledu, které noc přináší čarodějce Adrianě? Nebo snad nalezne meč slavný generál Gelu? A pokud ho nalezne, složí ho k nohám královně a Říši? Nebo mají pravdu mágové, když tvrdí, že nastal čas konce, kdy dračí oheň sežehne zemi??
Která ze stran bude hrát v letošním příběhu hlavní úlohu? Červená strana Barbarů, směsice lidských a několika skřetích, gobliních a obřích kmenů, žijících ve skalnaté pustině Krevlodu v čele s Kilgorem a Terekem II.? Nebo zelené Kmeny z bažin, společenství několika málo lidských a mnoha gnolích, ještěráckých a dalších kmenů i roztodivných divokých tvorů, žijících v mokřadech Tatalie a vedené Tazarem a Adrianou? Modří lidé, civilizovaní obyvatelé Erathie vedení sirem Christiánem a Rionem? Černí a fialoví mágové, armáda znovusjednocené Brakady vedená Drakonem a Solmyrem?

Krhúti jsou stejnoměrně zastoupeni ve všech čtyřech herních stranách. Ocenil jsem snahu některých vyrobit si svoje vlastní kostýmy a nespoléhat na půjčené oddílové, líbilo se mi i malování obličejů a to, že si někteří vyrobili luky a šípy.

V pátek sledujeme napjatě počasí. Páteční tropy se totiž podle předpovědi mají během noci proměnit v zimu a déšť. Držíme si palce, aby to nebylo extrémní. Každopádně v pátek stavíme za sucha, což je velké plus. Vlčata mají na spaní postavené týpko.

Po cestě výluka vlaku mezi Benešovem a Sudoměřicemi, podařilo se nám zabrat jeden autobus. Pan řidič Náně a mně po cestě vypráví různá story ze svého bohatého života, kdysi jezdil v Praze u dopravních podniků a pamatuje časy, kdy Jižní Město ještě nestálo a jeho 154 projížděla mezi poli od vesnice Chodov do vesnice Háje a dál přes údolí do Petrovic a Hostivaře.

Sobota ráno. Kolem šesté začíná drobně pršet. Nic moc. V půl deváté ještě prší. V půl desáté má být nástup a zahájení bitvy. Zázrak! Přestává pršet a celý den už nekápne. Proti včerejšku je chladno, ale to nevadí. Průšvih by byl déšť.

Dělám tradičně správce Lidí. Přesouváme se do měst a zadáváme první quest. Celý den správcuju město, takže z bitvy vidím jen to, co se odehrálo v jeho blízkosti. Zadávám po hodinách další questy, vypisuju a doplňuju glejty, občas je město dobyto, občas volám pro informace vysílačkou. V pět večer dnešní část bitvy končí závěrečnou řežbou na tábořišti.

Večeře. Většina lidí opéká buřty, salám, točeňák a podobně. Honzina s Radkem a Tkaničkou hrají na kytary, někteří rozjíždějí v rytmu oslňující pohybové kreace. Dochází na oblíbené songy jako Koleje nebo Šel pes do lesa a potkal dlažební kostku. V devět předvádí Little Mac tradiční fire show. Pak jde většina spát, pár lidí zůstává s Radkem, Tkaničkou, Žábou a Ivem ? Olorinem u ohně v Klubu disharmoniků. Jasná obloha dává dobrou naději na zítřek.

V neděli je nástup armád už v půl deváté, takže musíme hned ráno sbalit, abychom stíhali vlak v půl třetí, bojovat se totiž bude až do jedné hodiny. Poslední tři questy, ve dvanáct závěrečná řež. Vítězí aliance Mágů a Barbarů.

Závěrečná scéna, Kapslík vysvětluje děj a souvislosti příběhu. Vzhůru na vlak.