Vzhůru na hory. Předpověď slibuje na víkend krásné počasí. 19.30 začínáme u klubovny nakládat autobus, před sedmou vyjíždíme. Žádné zácpy, žádné náledí, odsejpá to, jak má. Zhruba za dvě hodinky jsme v Polubném. Nastěhováváme se do chaty, kapacita na maximum, je nás 43 plus pár Sirkových kamarádů, kteří jsou zde již od začátku týdne. Scházíme se na chvíli dole v jídelně, vyhodnocujeme bodování za prosinec, řešíme různé organizační záležitosti na sobotu.
18 sjezdařů a snowboardistů, 16 běžkařů, pět pěšáků s boby, ideální sestava, chválím všechny, kteří si půjčili běžky, i když na nich stáli poprvé v pátek odpoledne v předsíni a pak dvacet minut brousili stopu v lesoparku. Myslím, že nelitovali. Běžkaři se rozdělili do dvou družstev, ti silnější pod vedením Jéžy, Honzy a Žáby makají na Smědavu a tak dále, začátečníci s Honzinou a Nánou dávají menší okruh kousek před Smědavu a přes Souš. Výkony obou skupin hodnotili jejich šéfové jako velmi slušné. Sjezdaři jezdí jako vždy na sjezdovce Černá říčka s Tkaničkou, Lachtanem, Koučem a Ivem. Pěšci s Milanem dali okruh na Štěpánku a zpět proložený bobováním všude, kde se dalo jezdit.
Kolem páté se scházíme všichni v chatě, hrajeme v jídelně hry (vlak jede, přesedávání, píšťalku), je večeře, kterou uvařili Lucka a Sirka a jeden z jejich kamarádů, který je zkušeným kuchařem (polévka, čočka, párky, čaj). Po večeři čteme další kapitoly Záhady hlavolamu. Rychlé šípy se setkávají ve Stínadlech s kostelníkem od Svatého Jakuba a začínají pronikat do tajemných okolností spojených s ježkem v kleci a jeho někdejším majitelem Janem Tleskačem. Následují dvě hry na získávání kartiček do etapovky Rychlé šípy – doplňováním textů z komiksů RŠ do křížovky mají dvojice hráčů vyluštit název a autorku jedné knihy, kterou také ilustroval kreslíř Rychlých šípů Jan Fischer. Je to slavná kuchařka našich babiček a prababiček Sandtnerová. Druhou hrou je šestý smysl na téma Rychlé šípy.
V neděli vstáváme kolem půl osmé. Snídani připravuje opět Lucka a Sirka, cornflakes s mlékem. Autobus s panem řidičem zůstává s námi celý víkend, běžkaři toho využívají a nechávají se vyvézt nahoru, aby ušetřili čas. Družstvo chrtů až na Jizerku, začátečníci do Horního Polubného, poté sjíždějí obě družstva příjemnou trasu tak, aby byla kolem půl druhé v chatě. Tkanička vyráží na běžky, Nána ho střídá na sjezdovce, kde se jezdí do jedné hodiny. S boby jdeme jezdit na okraj sjezdovky, kam za námi sjezdaři přijíždějí čas od času na návštěvu.
Už po snídani jsme zabalili a vyklidili místnosti v patře, kde jsme spali, po jedné totiž přijíždí další parta, která nás tady střídá. My odjíždíme kolem půl třetí, věci máme narovnané v přízemí v místnosti, kde spala rádcovská akademie, tady se převlékáme a dobalujeme, kdo je převlečený a sbalený, popíjí v jídelně čaj nebo se před chatou klouže či kouluje.
Ve čtvrt na tři se přesouváme na parkoviště k autobusu, naložit, vyrazit, a je hotovo.