Poprvé v historii oddílu jsme vyzkoušeli zahrát hru po městě jinde než v Praze. Hra velkého oddílu byla motivovaná akcí výsadkářů za druhé světové války, kteří mapují terén pro spojenecká vojska. Po městě se však pohybují i skupiny gestapa, které se snaží výsadkáře vypátrat a zajmout. Hrálo se na 4 týmy, 2 týmy představovaly výsadkářské skupiny a zbylé 2 týmy tvořily skupiny gestapa. Roveři se pohybovali po městě a náhodně kontrolovali občanské průkazy (životy) a zároveň představovali spojenecká letadla.
Cílem výsadkářských skupin bylo zmapovat město, vytvořit seznam míst pro spojenecké bombardování a navádět spojenecká letadla. Cílem skupin gestapa bylo vystopovat výsadkáře a zabít je (připravit je o všechny životy), zabránit navádění spojeneckých letadel na cíl a ničit letadla, aby nemohla bombardovat.
V pátek večer proběhlo rozdělení do týmů a rozlosování, kdo bude v jaké roli ve hře vystupovat. Role se losovaly tajně, žádná skupina neznala role ostatních skupin. Velký oddíl posílila nejstarší vlčata Vítek a Nik. Týmy dostaly oddílové tlačítkové mobily bez internetu, GPS a podobných vymožeností. V sobotu ráno týmy startovaly okolo 6. hodiny. Proběhla instruktáž pravidel hry, týmy dostaly mapy, životy a celodenní jízdenky na plzeňskou městskou dopravu a vyrazily.
První fáze hry trvala do půl jedné. Výsadkáři hledali místa pro bombardování. Dostali seznam objektů, které museli ve městě najít (např. zbrojařskou továrnu – jakékoliv železářství, železniční most, chemickou továrnu – jakoukoliv drogerii DM, vozové parky s těžkou technikou ? čerpací stanice Shell a podobně). Tyto objekty pak zakreslovali do mapy. Za každé zakreslené místo získal tým jeden bod. Gestapo se snažilo objevit skupiny výsadkářů, co nejvíc jich zabít a zároveň zjistit místa, kde se pohybují, aby mohlo překazit bombardování. Gestapo dostalo přibližný seznam toho, co hledají výsadkáři a průběžně dostávalo mobilem zprávy o tom, kde byli výsadkáři spatřeni.
Od půl jedné do jedné následovala druhá fáze hry. Výsadkáři dostali SMS, kde a kdy se sejdou s tajným agentem. Agent od nich převzal kopii plánku s místy pro bombardování a dohodl s nimi časy, kdy a kde proběhne jaké bombardování. Týmy se dozvěděly, že budou hodnoceny podle toho, kolik míst se jim podaří vybombardovat (5 bodů za každé místo) a kolik zneškodní lidí z gestapa (1 bod za 1 život).
Gestapo dostalo informaci, že má ničit letadla a lovit výsadkáře (za sestřelené letadlo 2 body, za jeden život výsadkáře 1 bod za kartičku).
Ve třetí fázi hry od jedné do šesti večer výsadkáři naváděli letadla na cíle, tedy museli být ve stanovenou dobu na konkrétním místě. V dohodnutém čase se na místě objevil rover jako letadlo. Pokud zde našel výsadkáře, byl cíl vybombardován. Jako potvrzení dostali výsadkáři kartičku s bombou. Gestapo se snažilo zabránit bombardování míst tím, že zabije někoho z výsadkářů a ti se pak musí odebrat léčit a nestihnou přelet letadla. Zároveň se snažilo zabránit letadlům, aby se dostala na místo určení. Roveři (letadla) měli 3 životy. Pokud přišli o všechny 3 životy, museli ukončit cestu k cíli bombardování.
Ve čtvrté fázi hry mezi šestou a sedmou večer dostaly všechny týmy (gestapo i výsadkáři) zprávu o tom, že mají být v 18.50 na přesně určeném místě ve městě. Pokud by se v danou dobu na místo nedostavili, přichází o polovinu bodů, které za celý den získali. Touto částí hra skončila.
Bojovalo se papírovými míčky. Platil zákaz boje uvnitř prostředků městské dopravy, v budovách a v okruhu 10 metrů od lékáren, které sloužily jako nemocnice. Kdo byl zasažen papírovým míčkem, odevzdal život útočníkovi a musel se vyléčit tím, že se minutu dotýkal dveří lékárny. Na léčení se musel vždy odebrat celý tým podle základního oddílového pravidla všech velkých her – tým se nesmí rozdělit. Pro přesuny mohli všichni využívat plzeňskou městskou dopravu.
Následuje konečné pořadí týmů ve hře.
Výsadkáři: Šákulův tým 38 bodů, Králíkův tým 36 bodů
Gestapo: Eragonův tým 34 bodů, Šutrův tým 17 bodů
Celkově tedy vyhráli výsadkáři. Mezi výsadkáři byl lepší Šákulův tým, mezi gestapem byl lepší Eragonův tým.
Jako předlohu pro samostatnou hru vlčat jsme vybrali místní pověst o Černém Hanušovi, který rozváží na trakaři kolomaz. Nedaleko skautské základny Senečák, kde jsme bydleli, stojí totiž původní kolomazná pec. Vše začalo v sobotu ráno zjevením Černého Hanuše, který navařil vlčatům kolomaz. Vlčata se vždy před etapou rozdělovala do nových týmů, každé vlče vydělávalo v etapách herní peníze ? soudky s kolomazí. Vyzkoušeli jsme sestavování Hanušova trakaře, osvobozování Hanušova zajatce, štafetu s trakaři, psaní dopisu Hanušovi a Radoušovi, boj o životy představované nafouknutými balónky a další hry. Na konci dne si vlčata mohla v dražbě řízené Tkaničkou vydražit za získané soudky s kolomazí odměny.
V neděli ráno probíhal společný program velkého oddílu a vlčat ? výcvik výsadkářů pod vedením Ondry. Pořadí tří nejlepších ve výcviku:
Velký oddíl:Králík, Šákul, Eragon
Vlčata:Nik, Vítek, Pandík