Válka, zrada a mor zpustošily zemi. Z prastarých sídel mocných národů zbyly jen ruiny a hrstky utečenců se snaží zachránit, co se dá. Dokonce ani temní elfové nebyli všech hrůz ušetřeni, ač díky svému vítězství neutrpěli takové škody jako okolní národy.
Stará spojenectví přestala v boji o život platit, ale staré křivdy nebyly zapomenuty. Démony posedlá Inkvizice se zrádnou Biarou v čele kontroluje nejsvětější město Říše a osud pravé královny Isabely zůstává neznámý.
Od úst k ústům koluje proroctví o temném mesiáši. Bylo předpovězeno, že se objeví tajemný hrdina z mocného rodu, jehož osudem je navždy a neodvratně změnit řád tohoto světa. Zda to však bude k dobru či ke zlu, ukáže pouze čas…
To je úvod k příběhu letošního desátého ročníku Stínu smrti. Rozumné počasí (jen dvě přeháňky v sobotu odpoledne, kroupy padaly naštěstí jen náznakově?), obvyklý počet účastníků, tedy něco málo pod dvě stě lidí, kolem čtyřiceti lidí v každém národu plus CP, správci, nehrající vedoucí a doprovod.
Krhúti letos všichni bojují za modré, roveři hrají CP. Nějaké změny v pravidlech, především letos odpadlo dobývání měst jednotlivých národů, místo toho se bojuje o jedno město v centru herního území, úkoly jsou po půlhodině, všechno běží, jak má. Součástí našich kostýmů jsou stejně jako loni skotské kilty.
K sobotní večeři vaříme společně segedínský guláš s knedlíkem, myslím, že přišel k chuti. V neděli ráno hra pokračuje, musíme ještě před zahájením zabalit, abychom po skončení závěrečné nedělní bitvy stíhali vlak.
Zdá se, že nejen Krhúti, ale i ostatní účastníci byli s letošní bitvou spokojeni. Cituji z jednoho z ohlasů na facebooku Stínu smrti:
Ač to bylo již řečeno, ještě jednou díky organizátorům za super akci! Letošní ročník byl skvěle organizačně zvládnutý. Vyskytlo se sice pár menších bugů, ale ty ve výsledku hru nijak neovlivnily. Dobře to odsejpalo a boje byly z mého pohledu dostatečně rozmanité. Jediné, co mi scházelo, byla nějaká free for all závěrečka. Díky všem stranám za super atmosféru. Boje byly epické a spojenectví pevná. Tak to má být! A v neposlední řadě díky celé armádě Přírody. I když se boj zdál prohraný, i když počasí stálo proti nám, vždycky jste vstali, bojovali a zvítězili! Byli jste prostě úžasní, nejlepší a neporazitelní, kluci a jednorožko!