Letošní podzimní konvoj čítal 21 lodí, jedeme společně s Ginkgem a jsme posíleni o letošní nováčky, kteří přešli do velkého oddílu z vlčat. Vzít je na podzimní vodu se ukázalo jako výborný nápad, všech osm celou akci perfektně zvládlo.
Počasí je nadmíru příznivé, teplé či spíše tropické, stav vody úměrný tomu, že v druhé polovině srpna moc nepršelo. Přes léto byl stav vody na Otavě dobrý až ideální, ale teď je těsně nad minimem splavnosti, takže občas trochu drhneme. Jak se říká: ? Jde to, ale dře to.? Jezy jsou skoro suché, všechny až na velký horažďovický jedeme, nic se tedy nemusí přenášet, což je velká úspora času. V Horažďovicích také nepřenášíme, ale spouštíme lodě na provazech.
Sobotu i neděli začínáme rozcvičkou a koupáním. V sobotu v osm není voda v Otavě nic moc, v Sušici to dost teče, takže okoušíme teplotu šumavských bystřin, neděle je lepší, v jezeře nad jezem v Katovicích je voda hezky prohřátá.
Během soboty věnujeme dost času blbnutí na jezech, hlavně na Rabí a pod Práchní, je krásně a není kam spěchat, vyložili jsme dvě lodě a nováčci si zkoušejí v prázdných lodích jez sjet, pak přicházejí sjezdy v deseti a více lidech, koupání a brodění přes jez.
V Katovicích na tábořišti nás vyhlíží nás starý známý Kopyto. Když se dozvěděl, že pojedeme Otavu, vyrazil s rodinou pod stan, aby si s námi večer popovídal a zahrál si s Vaškem na kytaru. V Katovicích není dřevo jako obvykle, musíme vyrazit kousek za vesnici, ale není to zase taková křeč. Věrni staré krhútské tradici jsme donesli dřeva příliš mnoho, a tak necháváme v neděli hromádku pro šťastlivce, kteří pojedou po nás. Večer sedíme u ohně, opékáme buřty, sušíme Bofinův spacák (barel bez vnitřního víčka není ideálním řešením?), povídáme, hrajeme na kytary. Kluci postupně odcházejí spát, ještě konáme malou schůzi vedení, abychom naplánovali akce na jaro 2017.
V neděli už zbývá jen 6 kilometrů, ale v širokém korytě přibylo mělčin, občas musíme lodě táhnout. Ve Strakonicích nad jezem se v horku, které se stává úmorným, rádi chladíme koupelí. Zbývá vyčistit a naložit lodě a dojít na nádraží. Nováčci mají nejlepší servis, zvláště ti, kteří nemají loďáky, ale barely. Jejich zadáci dostali za úkol jim s barely pomoci, ale než nést barel ve dvou s někým, kdo je podstatně menší postavy než vy, to už vyjde pohodlněji hodit si ho na rameno sám a nést svůj loďák a cizí barel. A tak si jdou mladší kluci nalehko jak na procházce.
Na nádraží rozdělujeme definitivně lidi do družin, snažíme se vykombinovat sestavy tak, aby byly družiny početně i výkonnostně vyrovnané. Myslím, že se to povedlo.