Letošní Sraz oddílů pořádalo Ginkgo na svém tábořišti u Červené Řečice na říčce Trnávce. Z Prahy je to pěkná štreka, vlakem do Tábora, pak další hodinu od Pelhřimova a ještě jsme si museli na posledních 15 kilometrů objednat autobus. Na místě jsme v pátek byli až po jedenácté večer. Rychle stavíme Tarpy, kluci z velkého oddílu dostali na starost vlčata a musejí jim se stavbou pomoci, někteří starší postavili vlčatům a sami volí širák. Někdo jde spát, někdo ještě sedí u ohně. U říčky v údolí je docela zima.
Srazu se zúčastnil zatím rekordní počet lidí, odhaduji kolem 150, ve srazové hře bylo 10 týmů po deseti až jedenácti lidech plus organizátoři a doprovod oddílů. K tradičním účastníkům Ginkgo, Krhúti, Tuláci, Poutníci, Mopíci přibyli letos skautky a světlušky Ginkgo, Koníci a Jednaosmdesátka, Pomněnky zastupovala symbolicky Fiesta.
Ráno je centrální budíček v osm, Krhúti makají na rozcvičku jen v trenýrkách, čistíme si zuby, snídáme, v devět je oficiální zahájení srazu nástupem. Téma srazu: Karlík a továrna na čokoládu, Tiger na stylový frak a cylindr, zahajujeme sraz oddílovými pokřiky a na nástupu je také srazová vlajka se znaky všech zúčastněných oddílů, kterou loni vyrobila Píšťalka.
Následovalo rozdělení do týmů. Každý účastník dostal barevný lístek podle věkových kategorií, předem vybraní šéfové pak obcházeli a sbírali lidi, s omezením, kolik lidí mohou mít ze svého oddílu. Poté až do oběda probíhaly seznamovací hry: frisbee, padavky neboli přehazování přes neprůhlednou plachtu, řetězová vybíjená, pakobal a další.
Po obědě se rozběhla velká srazová hra. V herním území bylo rozmístěno asi 15 stanovišť. Tým vyrazil na libovolné stanoviště a tam splnil úkol. Za splnění obdržel od rozhodčího lístek s označením stanoviště. Tým následně běžel lístek odevzdat do velínu, kde mu bylo připsáno vlastnictví daného stanoviště a začaly se mu načítat body (za držení stanoviště po dobu jedné sekundy jeden bod plus případné speciální jednorázové bonusy např. za první návštěvu stanoviště). Body se přičítají, dokud nějaký jiný tým neobsadí stanoviště pro sebe. Ve velínu běžel na počítači skript, Tiger jako velitel závodu do něj průběžně vkládal údaje od týmů, skript načítal body a výsledky se promítaly projektorem na plátno, kde všechny týmy stále viděly, jak na tom jsou, kolik mají bodů a kolik právě drží stanovišť.
V čem se soutěžilo? Například v běhacím pexesu, přenášení raněných, hodu na cíl, obíhané, pantomimě, prolézání pavoučí sítí, plnění nádoby injekčními stříkačkami, protahování klíče a podobně. Hra byla velmi napínavá a pořadí se dost dramaticky měnilo, a to až do poslední chvíle. Nakonec to dopadlo takto:
1. Týpci 40487 bodů
2. Autíci 1 30483 bodů
3. Želé 29268 bodů
4. Autíci 2 28928 bodů
5. Šamaši 26242 bodů
6. Náš tým 21738 bodů
7. Cirkus 19212 bodů
8. Pidižvíci 18689 bodů
9. Čokokaktus 16098 bodů
10. Tuňáci 9367 bodů
Ve vítězném týmu byl jediný zástupce Krhútů, a to Karatista.
Povečeřeli jsme segedínský guláš a vyrazili na dřevo na táborák. Kolem osmé večer ho slavnostně zapalujeme. Konferuje Radek. Po několika písničkách a dvou scénkách jiných oddílů přichází naše chvíle. Ne nadarmo jsme trénovali už na táboře. Naše vystoupení působí jako smršť. Úvodní píseň s představením kapely (kytary, housle, violoncello, klarinet, trubka), Lady Piškot, scénka turista, Kaťuša, Manďák, Frenky dlouhán a rozloučení s tradiční kozou. Aplaus. Povedlo se to perfektně. Srazový oheň je ukončen slavnostním vyhlášením vítěze srazové hry. Následuje pro zájemce poetická noční hra gamebook, někdo jde spát, někdo sedí ještě chvíli u ohně.
Ráno vstáváme opět v osm, rozcvička, balení a spěcháme do Řečice na objednaný autobus. Radek s několika staršími vyráží do Pelhřimova pěšky, batohy jim bereme do autobusu. V motoráčku do Tábora máme vyhrazený jeden vagonek jen pro nás, je tedy možno se i natáhnout a relaxovat na plošině pro kola s batohem pod hlavou.